Třetí narozeniny aneb Peppa párty!

Nemůžu tomu uvěřit. Jakoby to bylo včera, kdy jsem jí poprvé uviděla. Maličkatou, vlasatou, tichounce oddechující v tom plastovém domečku. Já na ní koukala se slzami v očích, ruce a nos přilepené na onen plastový domeček, toužící se jí aspoň na chvilku dotknout, obejmout ji, schoulit v náručí. V hlavě tisíce myšlenek, otázek a pochybností. Ano, její start do života nebyl úplně jednoduchý, pro nás pro obě. Pamatuji, že jsem si tehdy často přála, abych viděla do budoucnosti, abych ji viděla tak za tři roky, usměvavou, šťastnou a hlavně zdravou..

Ty tři roky snad někdo přetočil rychlostí blesku. Koukám na ni, jak jí svítí oči nad Peppiným dortem a tajně se snaží odloupnout kus marcipánové figurky. Má svou hlavu, je pěkně paličatá, vzdorovitá, ale taky veselá a šikovná. Ráda tancuje a miluje zpívání, především, když si do známých melodií vymýšlí svůj vlastní text. Talent na kreslení zdědila zřejmě po svých rodičích (rozumějte, malířka z ní asi nebude), ale to nebrání neskrývané radosti z toho, když doma pomaluje kde co. Pohyb je jí vlastní. Přesto, že má za sebou pár karambolů, vždy hrdě vstane a nevzdává se. Co Vám budu povídat. Jsem na ní pyšná a nikdy nepřestanu být vděčná za to, že nám ji život nadělil.

A to vše je potřeba pořádně oslavit! Tak jsme si ty třetí narozeniny opravdu udělali hezké. Výzdobu jsem svěřila do rukou své, teď si již dovolím říct, kamarádce Janince, se kterou jsem se díky tomu seznámila. Chtěla jsem něco decentnějšího, ale však to znáte, v hlavní roli prostě musela být Peppa! Tak tady je. Naše Peppa párty!

Jak to máte Vy? Máte rádi dětské tématické oslavy?

Lucka

Pohádkový les

O víkendech s dětmi rádi cestujeme za zábavou. Znáte to, my jsme se jako děti zabavili venku za barákem či chatou hraním s klacíky a stavěním domečků z mechů a kamínků. Dnešní děti to štěstí bohužel moc nemají. Doba je jiná a my se o ně bojíme, takže je ven samotné před barák či chatu moc nepouštíme a děláme náhradní cílený program. Vymýšlíme a zkoušíme kde co. A o pár těch "kde co" se s Vámi čas od času podělím. A budu samozřejmě moc šťastná za Vaše další tipy na zajímavá místa a aktivity pro děti.

Začneme výletem, který jsme podnikli třetí dubnovou sobotu. Počasí sice nebylo nic moc, ale my se přesto vydali na Pohádkový les. Už jednou jsme ho absolvovali a Neli se tak líbil, že jsme na něj jeli znova, tentokrát do Malotic u Kolína. Je to organizováno formou takové příjemné procházky, kdy cca během hodiny obejdete asi 8 stanovišť. Na nich Vás uvítají různé večerníčkové postavy jako Maková Panenka, Krakonoš, Křemílek, Ferda Mravenec a další. Děti plní jednoduché úkoly, za jejichž úspěšné absolvování obdrží obtisk razítka a na konci pak malý dáreček.

Neli má soutěže obecně celkem ráda, zvlášť když za to něco dostane. Důvěru v ní více vzbuzovaly postavy ženského pokolení. Vílu Amálku si natolik oblíbila, že jí dokonce dovolila se s ní vyfotit! Naopak s Krakonošem odmítla navázat spolupráci a poté, co na něj vrhla pohled typu "hleď si radši své sojky, frajere", se o to ani on nepokoušel. Některé úkoly tak s radostí plnila i maminka. Absolutně největší vzrušení (i když to tak z fotky nevypadá, Neli se totiž hrozně ráda fotí) vyvolala paní malířka, která jí v cíli (z)malovala obličej. Já se tak nějak nenápadně snažila podstrčit ji v tom mega vzorníku nějaký pěkný obrázek, ale ona si samozřejmě vybrala jeden z těch největších kýčů.. Hlavně, že to byla princezna! A já tu princeznu odličovala 2 dny, hurá..

Abych nezapomněla, na konci byla možnost se občerstvit v duchu "řízek, hambáč, párek" za pár kaček. Nic monstrózního od toho nečekejte, ale je to fajn program na rodinné odpoledne. Cena za osobu byla 50 Kč, dítě v kočárku se nepočítá :-)

Více informací najdete na www.veldo.cz

Kam rádi vyrážíte Vy?

Lucka

Kdo jsem?

Jsem máma dvou dětí, toho času na rodičovské dovolené. Jsem rodilý Brňák, který je už dva roky naplavený v Praze. Jsem vystudovaný ekonom a poloprávník, co už 3 roky žije mezi plínkami, nikoli mezi reporty a čísly. Jsem snílek, co měl velké pracovní ambice a místo toho teď sní alespoň o týdenní dovolené. Jsem čtenář, co miluje severské detektivky, ale momentálně je rád za to, když si večer prolistuje bulvární plátek. Jsem duší sportovec, dřív cyklista, plavec, pilates maniak, zumba tanečník, co dnes provozuje především kočárkový běh na krátké vzdálenosti nebo tai či pohyby, když se ověšený nákupními taškami s jídlem a dětmi snaží svými výpady otevřít dveře. 

Jsem společenský tvor, co rád kafíčkuje, i když teplé kafe se mu podařilo vypít naposledy před 3 lety. Jsem módní nadšenec, co se strašně rád hezky oblékne a vezme podpatky, i když po 10 minutách hledá lavičku, kam by si sedl a vražedné boty aspoň na chvíli zul. Jsem typ, co miluje šaty, ale 90% svého času tráví v džínách na pískovišti s kyblíkem v jedné ruce a rohlíkem v druhé. 

Jsem člověk veselý, upřímný, dost sebekritický, empatický, netrpělivý, občas teda dost nervní, zapomnětlivý, co nikdy nikam nechodí včas, často unavený, vyždímaný, neseberealizovaný, přesto šťastný.

Jsem Lucka a tohle je náš svět. Vítejte a ať se Vám tu líbí!