neděle 31. července 2016

OOTD #5


Jaký je rozdíl mezi fashion blogerkou a mámou, která se občas pokouší být fashion blogerka? Fashion blogerka najde někoho, kdo je ochotný ji vyfotit, vybere vhodné místo, dorazí tam, párkrát zapózuje a je tak nějak hotovo.

Jak to vypadá u nás? Kdo mě vyfotí je poměrně jasné, nikdo jiný než manžel to většinou není, protože s nikým jiným netrávím tolik volného (resp. víkendového) času. V prvé řadě musím překousnout otrávené obličeje a přesvědčit ho o tom, že to zabere jen chvilku (nezabere). Pak hledám vhodné místo, kde je to fotogenické a bezpečné, nejsou tam davy, nic nás nezajede, děti nikam neutečou, nespadnou a ještě úplně nejlépe si třeba kolem nás můžou chvilku hrát (a ano, takových míst fakt moc není, ne vždy se zadaří). Celému focení předchází kvalitní domácí příprava - nakrmit děti, oblíct, sbalit věci, hračky, bublifuky, princeznovský křídla, autíčka, co už nemají pár kol,  křupky, rohlíky, pitíčko, plínky, mokrý kapesníčky, suchý kapesníčky, náhradní oblečení, kdyby se polily, ušpinily, počůraly atd atd.. Nasedneme do auta, kde si spolehlivě pomačkám či zamažu to, co chci vyfotit. Vláčíme děti na místo (tentokrát do Průhonického parku), stoupnu si, cvak, cvak a následuje: "Neli, nehaž to tam!" "Hugy, nejez ty šutry", "Nelinko neutíkej!", "Hugy nelez nikam" apod. Po víc jak hodině, kdy si střídavě hrajeme a snažíme se i něco vyfotit máme dost a můj muž prohlašuje, že už na to nemá nervy :-D Já tajně doufám, že se nám z pořízených snímků něco povedlo a bude publikovatelné. A jdeme si hrát.

Jinak šaty byl, myslím, dobrý kup. Kupovala jsem je online, protože na prodejně už neměli mou velikost, jsou z příjemného materiálu, na léto opravdu ideální. Navíc letos je trend odhalených ramen (či jak to nazvat?) opravdu všude. Vzala jsem si k nim sandálky, co mám už z minulého léta a vlastně jsem je ještě neměla pořádně na sobě. No a tuhle hnědou kabelku mám moc ráda, jen je z dost tvrdé a náchylné kůže, takže potom, co se mi v ní trochu vylila voda, udělaly se na ní dva flíčky a já vůbec netuším, co s tím. Neví někdo??

Líbí se Vám tento trend? 

Lucka


dress - Zara // sandals - Zara (old) // sunnies - Ray-Ban // bag - Sophie Hulme // bracelets - Joshijewels, Symbol4you, Re.Za // rings, necklace - Urban Outfitters 

SHARE:

neděle 24. července 2016

Dovolená v Chorvatsku


První červencový týden jsme vyrazili s dětmi na dovolenou k moři. Minulý rok jsme to oželeli, protože Hugo byl ještě hodně malý, ale letos už jsem se to rozhodla zkusit. Tatínek nám musel zůstat doma (resp. v práci) a tak jsem vyrazila jen já s dětmi, naši a můj bráška. Poměr 3 dospělí na 3 děti sliboval hodně zábavy. Původně jsem si myslela, že si nevydechnu ani na chvíli, natož se opálím, ale posledních pár dnů se nám dokonce podařilo najít docela funkční systém kooperace :-D

Vybrali jsme Istrii (už podruhé), protože je na severu, tedy nejblíž a hotel se opravdu nacházel jen pár kilometrů od slovinských hranic. Já teda obdivuju všechny, kteří jezdí s dětmi přes noc. Když jsme takto naposledy jeli někam s Martinem (ještě bez dětí), zapíchli jsme to oba úplně hotoví ve 3 ráno na odpočívadle. Jeli jsme tedy přes den a věřte nebo ne, těch "pouze" 650 km (z Brna) se zdálo jako věčnost. Museli jsme několikrát zastavit, zpívat, tleskat, hrát různé hry, podávat hračky, tablet, piškoty (ať žijí piškoty!), rohlíky, pitíčka a číst knížky (pro mě, které bývá v autě špatně, je to terno). Po více jak devíti hodinách cesty jsme dorazili dost vyčerpaní, úplně všichni. Písničku "Když jde malý bobr spát" jsem si notovala ještě ve snu :-D Ale co, takové je cestování s dětmi, znáte to. A kdo tvrdí něco jiného, má buď superhodné cestovatelské děti, nebo tak trochu kecá :-D Jet ještě o pár kilometrů dál (či dokonce cestovat celou dovolenou), jsem asi šedivá. Na to jsou ještě opravdu malinkatí a neužili by si to ani oni a nakonec ani já.

Ale zpět k místu, Istrie je opravdu nádherná. Bydleli jsme v hotelu Kempinski Adriatic, který disponuje moc hezkou kamínkovou pláží (od hotelu cca 10 min chůze), bazénem, brouzdalištěm, dětským koutkem (kde je i možnost hlídání) a velkým hřištěm, takže o zábavu bylo postaráno. Navíc kousek odtud je městečko Umag, kde se nachází drogerie DM, takže víte jak :-D.


Místo bylo tak krásné, že se nám z něj moc nechtělo pryč. Jeden den jsme se ale přesto "hecli" a jeli se podívat do cca 1 hodinu vzdáleného města Rovinj. Pokud se někdy budete vyskytovat poblíž, určitě navštivte. Nádherné kamenné uličky a architektura, no a ta atmosféra a jídlo.. Pro děti teda žádná extra zábava (resp. spíš žádná zábava), ale dali to oba, nicméně další den už pro jistotu zase brouzdaliště :-D. Tříleté a roční dítě zkrátka nemá velkou zálibu v historii, preferuje spíš kyblík a konvičku.


Nevím jak u  vás, ale já se vždycky co nejdřív snažím na dovolené najít nějaký pravidelný režim, který by nám všem vyhovoval. Přiznám se, že tady mi to pár dní trvalo, ale nakonec se zadařilo. A bylo to tak bezva, že mi to umožnilo mít i nefalšovanou a poctivou hodinku a půl jenom PRO SEBE! Ráno snídaně, svléknout, natřít, obléknout, pobalit a vyrazit k brouzdališti. Tam jsme si pod slunečníkem přes hodinku hráli ve stínu. Hugouš teda chtěl neustále lézt ven, takže jsem tahala z paty, čím vším ho tam zabavit (s bagrem mu to vydrželo rovných 5 minut :-D). Neli už si celkem vyhraje, dostala vodní pistolku a pak taky chodila plavat do velkýho bazénu a dle svých slov se "vůbec nebála a ještě si i lehala na vodu". Když začal největší pařák, sbalili jsme se a šli na pokoj. Oba dostali oběd, Hugo šel s dědou spát (hlídání spícího Huga je totiž to nejlepší, co může být) a Nelča si šla nadšeně na hodinu a půl hrát do dětského koutku. A já? Já se šla opalovat a vykoupat do moře (normálně se cítím skoro provinile, když to píšu :-D). Beztak se těmi logistickými přesuny hodina a půl zkrátí na hodinu, ale i tak ÚSPĚCH! Pak honem vyzvednout Neli, kterou v dětským koutku vystřídal Hugo s babi a my dvě měly čas jen pro sebe a pro moře. Když u něj byla naposledy (měla rok a půl), zdaleka ji tak nebralo, ale teď už se nebojí, s vestičkou nebo rukávkama si chce sama "plavat" a baví ji to. Potom se k nám přidal i Hugo, který první dny moře totálně bojkotoval (viz foto). Až po pár dnech, za zpěvu písniček a pomalého (chápejte asi 15 minut trvajícího) vstupu se odhodlal. Že by z toho ale měl kdovíjaké potěšení, to říct nemůžu. Po koupání zpět na hotel (když byl čas, tak ještě dětské hřiště), večeře a spinkat. 

Upřímně jsem moc nechtěla, aby Hugo trávil v tom největším pařáku čas na sluníčku. I Nelča šla k moři později. Když jsem v pravé poledne viděla sedět jednu maminku s úplně malým kojenečkem na pláži na tom nějvětším slunci, trochu jsem nechápala. Holčička brečela, ona se ji snažila utišovat, tatínek fotil a já přemýšlela, proč si lidi prostě dovolenou u moře s takto malinkatými dětmi nemohou odpustit. Je to totiž dovolená jen pro ně, pochybuju, že pro takto malý miminko to má nějaký přínos, nehledě na možná rizika.

Dost moralizování, dovolená to prostě byla parádní, zvládli jsme to bez nemoci a já chci moc poděkovat mým rodičům, za pomoc a vůbec za všechno, bez nich by jsme si to totiž nemohli takto bezvadně užít (minimálně já s Nelinkou, Hugoušovi to asi bylo ještě všechno šumák :-)

Chystáte se letos k moři? Jak děti zvládají cestu? Máte nějaké zaručené cestovatelské tipy?

Lucka

P.S. Ale jeden velký úspěch na dovolené Hugo slavil, začal tu totiž chodit! To bude těmi dlouhými hotelovými chodbami a trpělivým dědou, který mu často dělal doprovod :-)  






SHARE:

neděle 17. července 2016

Pohádková kovárna


Léto je tu! A s ním i doba dovolených, rodinných výletů a dobrodružství. My jsme se jeden červnový víkend vydali do Jižních Čech a při té příležitosti se stavili v Pohádkové kovárně. Najdete ji ve vesničce Selibov, kousek od Písku. Hned při příjezdu jsem si vzpomněla na své dětství na chalupě, dost mi to to místo připomínalo a na tyhle chvíle vzpomínám strašně ráda.

Pohádková kovárna je menší areál tvořený vlastně dvěma původními chalupami se zahrádkou. Jednou z nich Vás provede princezna, povykládá Vám o místních čertících a jejich svatbě, dostanete princeznovský plášť nebo korunku a můžete se posadit na trůn. Neli se to moc líbilo, i když z počátku měla z čertíků respekt. Obměkčilo ji, když pak mohla být chvíli za princeznu a z Hugouše udělala rytíře v brnění a pak se mu smála (uvidíte sami). Na mě teda některé postavičky působily trošku kýčovitě a přemýšlela jsem, jestli autor v době tvorby něco nepožil, ale dětem se to líbí :-D Venku na zahradě pak bylo možné plnit úkoly jako hod kroužky a hádat hádanky, mrknout na místní králíčky a vyfotit se jako vodník :-)

V druhém areálu pak byla kreativní dílnička, kde jsme si malovali. Neli si vybrala jezdícího psakoně (nepodařilo se nám na 100% identifikovat, jestli je to kůň nebo pes) a mně vybrala vějířek. Pozitivní bylo, že dostala i svou zástěrku a já se radovala, že nebudu muset zase celý večer prát a likvidovat škody :-D U toho je malé občerstvení s kávou, limonádami nebo párkem v rohlíku, což ocenil hlavně tatínek. Venku je pak miniaturní bludiště, Nelča si zahrála malé kuželky a mrkli jsme na oslíky. Mezi oběma chalupami je pak ještě místní malé hřišťátko, takže o zábavu nebyla nouze.

Nečekejte od toho nic monstrózního, ale pokud se někdy budete vyskytovat kolem, je to prima zážitek pro děti, navíc v moc hezkém prostředí, na čerstvém vzduchu.

Červenec máme celkem nabitý, ale v srpnu se již teď strašně těším, až se zase někam vydáme na výlety, tipů mám teď celkem dost. 

Jak užíváte léto Vy? Kam se chystáte?

Lucka



SHARE:
Blog Design Created by pipdig