11 věcí, které o mně nevíte

Dnes to bude o mně, jenom o mně. Podělím se s Vámi o to, co nemám ráda, co naopak miluju, co mi jde a taky co mi vyloženě děsně nejde.. V čem se musím zlepšit a v čem se naopak zlepšovat nemusím ani trochu.. Ale věřte mi, jsem to 100% já. Tak tady je, 11 věcí, které o mně (pravděpodobně) ještě nevíte.. Jsem zvědavá, jestli jste na tom v některém bodu podobně, jako já?

1. Nesnáším petrželku. Jo, přesně tu malou zelenou potvoru, co jí dávají téměř do každého jídla "na ozdobu" nebo "vylepšení chuti".. A mně opravdu vadí v puse, dokonce tak moc, že pak nejsem schopná jídlo sníst. Často se v restauraci vymlouvám na to, že jsem na ní alergická, abych tak předešla opovržlivým pohledům obsluhy :-D. I tak se mi ale občas stane, že se tam ta malá potvora dostane, a protože jsem holka stydlivá, místo vrácení jídla donutím Martina, aby si se mnou jídlo vyměnil :-D. Docela jsem se pobavila, když jsem přesně tohle slyšela říkat Carrie v jedné z epizod seriálu Sex ve městě. Bohužel to však bude asi jediná věc, kterou s ní mám společnou :-D. 

2. Všude chodím pozdě. I když mám na přípravu na schůzku asi 4 hodiny času, stejně nakonec přijdu pozdě. Vymlouvám se na děti, dopravu, klidně i na celý Vesmír, který se proti mě spiknul, ale jediný důvod je ten, že jsem krapet neschopná :-D. A nejlepší je, že Martin je na tom úplně stejně, což z nás činí takovou dvojku k pohledání. Chcete- li nás někam pozvat, raději řekněte, že se schůzka koná o hodinu dříve, pak budete mít jakž takž jistotu, že dorazíme opravdu včas :-D

3. Málo si věřím. A proto jsem si založila blog, že :-D. Ne vážně, dost často pochybuju o sobě, o svých schopnostech, analyzuju věci pořád dokola, ale ještě jsem se nikdy ničeho nedobrala. Upřímně ale musím říct, že na tom pracuju! Trvalo mi rok, než jsem se odhodlala k blogování, ale nakonec jsem ten krok do neznáma udělala a dnes jsem ráda.. Pořád mám ale co dohánět a self promotion je pro mě prostě cizí slovo.. Učím se mít se víc ráda a umět se pochválit (v dobrém slova smyslu).

4. Nenávidím hady. Já se jich jen neštítím, já se jich opravdu a nefalšovaně děsím.. Všech... Vzpomínám, jak jsem jako dítě viděla užovku a běžela asi dva kilometry zpátky na chatu s takovým řevem, že jsem snad probudila celý les a trhla rekord ve sprintu.. Vadí mi i žížaly po dešti.. No, kdyby mě poslali v pevnosti Boyard do toho jejich hadího doupěte, pokud bych neumřela, ztropila bych takovou scénu, že by měl otec Fouras co dělat, abych mu tu pevnost nezbořila od základů.

5. Moc se nemaluju. Samozřejmě už se dostávám do věku, kdy na sebe něco napatlat prostě musím, ale není toho mnoho. Bohatě si vystačím s černou tužkou, fixou, řasenkou, tvářenkou, korektorem a rtěnkou nebo leskem na rty (nebo je toho moc? :-D). Make up používám, když už mi na nějaké schůzce fakt záleží. Moje nejlepší kamarádka Lenka mě před časem zasvětila do kosmetických novinek a já nestačila zírat. Pojem podkladová báze bych ještě do nedávna řadila spíš do "stavařské" terminologie, než do kosmetické taštičky a ona prý existuje i na oči a pusu! No, beauty blogerka ze mě fakt nebude. Navíc si oblíbím pár věcí a pak je používám pořád dokola, v kosmetice jsem stará konzerva.

6. Odkládám, odkládám, odkládám. Přesně tak, dělá mi prostě trochu problém pracovat na něčem systematicky, dlouhodobě a rozvrhnout si práci. Já prostě k nejlepšímu výkonu potřebuju stres a hrůzu z blížícího se termínu. Zdá se mi, že s nožem na krku dokážu podávat ty nejlepší výkony, i za cenu toho, že pak skoro nespím, bohužel. Nejlíp se mi pracuje v mírném chaosu (vojenské komínky u nás doma ve skříni prostě nečekejte:-D). 

7. Miluju New York. Kdo by ho nemiloval, že? Měla jsem tu možnost podívat se tam asi 6x a vždy jsem byla prostě unesena. Neustále tam objevuju nová místa, zákoutí a tohle město mě nepřestává bavit. Nevím, jestli bych tam chtěla žít, ale pokaždé, když tam přijedu, vylezu z metra, poprvé se nadechnu (a většinou ucítím odpadky :-D) a zvednu hlavu vzhůru a uvidím ty, k nebesům se tyčící, majestátné mrakodrapy, jdu do kolen. Mám jen jediný problém, Martin už tam se mnou 2x byl a prý tam v dohledné době znovu nemusí :-(. Takže, kdo pojede se mnou? 

8. Večer jedu v prasečinkách. A to jakože hodně! K večeři si obvykle udělám něco lehkého typu salát, zeleninovou polévku atd., abych se mohla vzápětí dorazit dortíčkama (ty jím i přes den, bacha!), tyčinečkama, brambůrkama.. Vždy, když Martin donese z večerky nějakou prasečinku, vydrží u nás přesně tak 5 minut, než jí já nebo on zlikvidujeme. A hrajeme takovou hru, komu se povede ukořistit ji dřív. Kolikrát se vrátím z uspávání Nelinky a vidím ho, jak rychle dojídá poslední kousek čokolády O:-). Já zase na tajňačku chodím do mražáku ujídat zmrzlinu. Můj muž mě zná, a proto přede mnou svoje kořisti schovává. Minule jsem našla schovaný balíček chipsů v botníku! A když už je úplně nejhůř, jsem schopná sníst i Nelinčiny lentilky a ráno se pak před ní vymlouvám na skřítky O:-).

9. Sbírám detektivky. Resp. ty od Agathy Christie, mám celou její sbírku..Začala jsem je číst někdy ve 12ti letech, kdy mé spolužačky frčely na Lence Lanczové a já místo toho spolu s Herculem Poirotem řešila, kdo otrávil lorda Edwarea :-D. Dnes si kromě Agathy ráda přečtu i severské detektivky. A když náhodou dávají Poirota v televizi, Martin hned hlásí, že jde radši spát :-D.

10. Nepiju alkohol. Teda jako piju, ale opravdu velmi málo a zřídka kdy. Takže se mnou není moc sranda :-D. Nepila jsem nikdy a na škole jsem vždycky byla ta nudná, co skoro "nechlastá", ale pak všem dělá taxikáře. Mně prostě alkohol moc nechutná, dám si symbolicky, ale pak si raději objednám nealko koktejl nebo domácí limonádu. Výhoda však je, že jestli mě chcete opít, bude Vám stačit 2x 2dcl vína a jsem pod stolem a řeknu Vám i to, co nevím :-D. Jo a nepiju pivo, nikdy a nikde O:-).

11. Jsem upřímná- vždy a všude. Nesnáším přetvářku a pomluvy. Snažím se být maximálně férová a když něco slíbím, raději bych vypustila duši, než abych to nesplnila. To všechno však často očekávám i od ostatních, což může být někdy problém :-D. Jsem ale ve znamení ryb a troufnu si říct, že dokážu lidi kolem sebe docela dobře odhadnout a ty neupřímné si k sobě moc nepouštět. Nesnáším křivdy jakéhokoliv druhu a byla bych schopná za pravdu bojovat do roztrhání těla, i když je to někdy úplně zbytečné :-D.