6 věcí, které mě na blogování překvapily

Bloguju už nějakou chvíli. Ne tak dlouho na to, aby ze mě byla zkušená blogerka, ale zase už celkem dlouho na to, abych mohla napsat, v čem mě blogování překvapilo, ať už více či méně pozitivně. Dnes tedy pár věcí, o kterých se moc nemluví, občas děláme, že to tak není nebo se k tomu nevyjadřujeme.. Ale jsou tu a já se Vám dnes pokusím popsat to tak, jak to vnímám já.

Právě teď a právě tady

Je to pár dnů, kdy mě nad ránem Hugoušek probudil, že má hlad.. Intuitivně jsem se otočila na Martina a chtěla do něj dloubnout, jestli by ho nechtěl ukonejšit, ale zjistila jsem, že tam není.. Našla jsem ho u Nelinky, jak tiše spí a drží ji za ruku. Myslela jsem si, že v noci asi plakala a mě to neprobudilo.

Shopping in Stockolm // New in

Další díl seriálu ze Stockholmu je tu :-). Tentokrát to bude čistě materialistické a zaměřené na nakupování. Jak jsem již psala minule, na nakupování, resp. chození po obchodech jsme měli vyčleněný jen jeden den.

Stockholm travel diary

Do Stockholmu jsme se měli původně vydat už minulý rok. Dostala jsem od Martina lístky na mé milované U2, a to právě sem. Jenže jsem v té době (září 2015) ještě kojila a představa, že budu obě děti vláčet až do Stockholmu kvůli jedinému koncertu, nebyla úplně lákavá. Navíc bychom ještě museli někoho požádat, aby jel s námi a v době koncertu nám ty děti pohlídal, že. Co se dá dělat, koncert jsme vzdali a lístky prodali.

Naše rodinné podzimní ladění

Podzim. Dřív jsem tohle období nesnášela. S podzimem totiž vždy končily prázdniny, začala škola a taky spousta povinností, dlouhé vysedávání v přednáškových místnostech, učení na zkoušky, čtení povinné literatury, dlouhé pracovní porady v zasedacích místnostech, když venku už byla zima a tma a já měla pocit, že jsem za ten den vůbec nic nestihla.

Cesta za pokladem

Znáte geocaching aneb hledání schránek v přírodě na základě souřadnic GPS? Přiznám se, že já tím byla naprosto netknutá, dokud jsem nepoznala Martina. Spolu se svým bráchou chodili lovit "kešky" docela často a dokonce i nějaké kešky obhospodařovali :-). Když jsme spolu poprvé jeli na výlet a on se vydal s GPSkou někam mezi keře a trpělivě hledal, koukala jsem na něj jak na blázna :-D.

Lepší pozdě, nežli nikdy..

Snažím se silou vůle držet oči otevřené a koncentrovat se na silnici před sebou. Tyhle silnice x. třídy nemám ráda. Zatáčky, ze kterých může každou chvíli vyjet nějaký blázen.. Stromy kolem cesty, evokující obrázky dopravních nehod, které nemívají šťastné konce. Vymleté díry.  Já tudy ale teď musím.

OOTD #7: White blazer

Ráda bych napsala, že jsem hned po tomto focení utíkala někam do baru nebo na romantickou večeři (když už jsem obula ty podpatky!), ale pravda je taková, že jsem si přezula tenisky, sako vyměnila za mikinu a šla s dětmi na dopravní hřiště :-D. A právě to asi nejvíc charakterizuje styl oblékání, který preferuju.