Podzim. Dřív jsem tohle období
nesnášela. S podzimem totiž vždy končily prázdniny, začala škola a taky
spousta povinností, dlouhé vysedávání v přednáškových místnostech, učení
na zkoušky, čtení povinné literatury, dlouhé pracovní porady v zasedacích
místnostech, když venku už byla zima a tma a já měla pocit, že jsem za ten den
vůbec nic nestihla.
A to prostě nebylo zrovna vzrušující. Podzim pro mě měl takovou šedou barvu a divnou pachuť. Se začínajícím podzimem jsem měla v hlavě jen jedinou nosnou myšlenku- kdy už sakra začne jaro?
A to prostě nebylo zrovna vzrušující. Podzim pro mě měl takovou šedou barvu a divnou pachuť. Se začínajícím podzimem jsem měla v hlavě jen jedinou nosnou myšlenku- kdy už sakra začne jaro?
S příchodem dětí se vše
změnilo. Jo, podzim je stále ve znamení zimy, tmy, deště, bláta a toho věčného
pošmourna a stále mám pocit, že za ten den nestíhám.. Teď má ale i jiné barvy..
Žlutou, jako právě padající listí, které s dětmi sbíráme, malujeme na ně,
obtiskujeme, nebo z nich skládáme na hřišti obrázky. Oranžovou jako dýně
od dědečka ze zahrádky, ze které doma vaříme ty největší dobroty nebo ji
dlabeme, abychom se pak večer, až do ní vložíme svíčku, mohli společně v objetí
bát. Hnědou jako popadané kaštany, které nosíme domů v baťůžku a pomocí
špejlí z nich tvoříme ty nejroztomilejší zvířátka (rozumějte, často to připomíná
kde co, jen ne zvířátka). Růžovou, zelenou a modrou, tak je totiž barevný náš
drak, kterého jsme minulý rok s Nelinkou samy udělaly (no dobře, nebýt
paní vedoucí z dílniček, drak nikdy nevzlítne :-D). Vínovou jako
zrovna nalitý horký svařák vonící po skořici a hřebíčku, kterým se občas s mužem zahříváme,
když jsme s dětmi dlouho venku a necítíme konečky prstů. Bílou, jako
čerstvě napadený sníh, kterého sice v Praze moc není, ale když se
poštěstí, vezmeme boby a sjíždíme minikopečky u nás v parku, válíme se po
sobě a snažíme se marně postavit sněhuláka. Červenou, jako červené nosy
našich dětí, když se zmrzlé, ale o to víc šťastné vracejí po celodenním řádění
domů. A taky šedou, jako barva naší deky, do které se společně
zachumláme a sledujeme pohádky, zatímco za okny řádí zima a tma.
Na podzim chodíme na lampionové
průvody, těšíme se na Mikuláše, vykládáme si o Ježíškovi a každý den
rozebíráme, jakou další hračku mu nutně musíme napsat na seznam. Pečeme
bábovky, mícháme a patláme po sobě těsto, abych je pak vždycky snědla já,
protože u nás jsem vrchní konzument cukrovinek. Děti mě v životě naučily strašně moc věcí. A jednou z nich je i mít ráda podzim.
Co Vy a podzim?
Lucka
P.S. Jo a málem bych zapomněla na outfity :-D. Takhle teď chodíme nejradši, jak jinak, než v černobílé. Fotky vznikly v Brně, v mém rodném městě, takže o to větší radost z nich mám! Tak snad se Vám budou líbit, jsem moc zvědavá O:-)..
P.S. Jo a málem bych zapomněla na outfity :-D. Takhle teď chodíme nejradši, jak jinak, než v černobílé. Fotky vznikly v Brně, v mém rodném městě, takže o to větší radost z nich mám! Tak snad se Vám budou líbit, jsem moc zvědavá O:-)..
Lucka: jacket - All Saints // t-shirt - Isabel Marant // jeans - Topshop // sneakers - Converse // Bag - Chloé
Neli: jacket - Lindex // sweatshirt - Shark in the park // hat - LoowFat // jeans - Zara // sneakers - Converse
Hugo: jacket - Zara // sweatshirt - Next // jeans - Lindex // hat - Elodie details // sneakers - Converse
Krásné fotky a krásně napsané!
OdpovědětVymazatDěkuju moc, Kájo :-)
VymazatAhoj Lucko,
OdpovědětVymazatopět srdečně a mile napsáno a z přidaných fotek sálá taková pohoda a klid.. :) ale z tý poslední nemůžu.. ta je NEJBOŽEJŠÍ! :)
S pozdravem Klára :)
Klári, moc děkuju! Uvažuju, že si ji zarámuju, je fakt super O:-)
Vymazat