Stockholm travel diary

Do Stockholmu jsme se měli původně vydat už minulý rok. Dostala jsem od Martina lístky na mé milované U2, a to právě sem. Jenže jsem v té době (září 2015) ještě kojila a představa, že budu obě děti vláčet až do Stockholmu kvůli jedinému koncertu, nebyla úplně lákavá. Navíc bychom ještě museli někoho požádat, aby jel s námi a v době koncertu nám ty děti pohlídal, že. Co se dá dělat, koncert jsme vzdali a lístky prodali.

Když měl Martin letos narozeniny, říkala jsem si, že bychom tomu Stockholmu mohli konečně dát druhou šanci :-). Babička s dědou se nabídli, že pohlídají, tak bylo zpečetěno. Do chvíle, než mi Martin oznámil, že v původním termínu nemůže kvůli práci a my ještě přehazovali letenky. Ale vyšlo to!

O tom, že odjezd byl už téměř nutný, protože jsme tak trochu padali únavou, jsem Vám již psala. Rozhodli jsme se proto, že si alespoň zaplatíme nějaké hezké ubytování, kde se opravdu kvalitně vyspíme :-D. Původně jsme chtěli Airbnb, ale nabídka nás neoslovila, protože ceny bytů, které se nám líbily, byly téměř shodné s hotelem a navíc všude nabízeli jen 1,5 lůžko (já myslela, že jsou Švédi velcí)! Jako nebylo by špatný se v noci tisknout jeden na druhého, ale můj muž je prostě kus chlapa a představa, že mu budou čouhat nohy z postele :-D.. Nakonec jsme tedy zvolili zcela neromanticky a nehipstersky hotel Courtyard Marriot v Kungsholmenu, který byl kousek od metra a dvě zastávky do centra.

Snídani jsme si zaplatili jen jednou a byla to dobrá volba. Byly "jen" do 11 hodin, a to byl čas, kdy jsme většinou teprve vstávali :-D. Hned první den jsme se odbyli buchtou ze supermarketu a vydali se do města. Jako první jsme se zastavili u Stockholmské radnice. Dovnitř se jít, myslím, dá (ale my jsme nešli), pořádaly se tam bankety u příležitosti předávání Nobelových cen. Budova je krásně červená, celá z cihel, má hezké nádvoří a procházka kolem vody, odkud je super výhled na město, je více než příjemná.

Na pozdní oběd jsme vybrali zcela náhodně nějaké bistro z průvodce a při příchodu jsme zjistili, že už tam dávno není, ale je místo něj jiné s názvem NEWT. A byli jsme více než spokojeni. Já si dala velký salát, kde bylo skoro všechno od jablka, melounu, salátu až po falafel a Martin zkusil polévku s krevetami. A to vše za celkem přijatelnou cenu, rozumějte, ve Švédsku je jinak jídlo v restauraci docela drahé a dát tak cca 450 Kč za salát se nám zdálo fajn :-).

Odtud jsme pokračovali do čtvrti Gamla Stan, neboli do starého města. Vyfotili jsme kostel Riddarholmskyrkan, kde jsou pohřbeni místní monarchové a který je jednou z nejstarších památek ve Stockholmu. A já si opět musela nadávat, že jsem si ještě nesehnala jiný objektiv, než pevnou padesátku, protože pak se Vám stane to, co mně. Žádná památka se Vám nevejde celá na jednu fotku, ledaže půjdete kilometry daleko :-(. 

Staré město je ale opravdu krásné, stojí za to projít uličky (které občas připomínají ty v Praze), pokochat se a nasát místní atmosféru. Co nás ale trošku zklamalo je královský palác. Prostě hezký, ale nic zajímavého na něm není, máme hezčí.. Snad mi Švédsko odpustí O:-)..

Před setměním jsme se ještě vydali do čtvrti Södermalm, která je na druhém břehu. Objevili jsme hezkou vyhlídku Katarinahissen, kam prý dříve vedl i výtah, který ale kvůli bezpečnosti zavřeli, takže od té doby se tam dostanete jen pěšky. Kvůli téhle fotce se ale opravdu vyplatilo tam jít, Stockholm jak na dlani :-).

V této čtvrti najdete taky hodně obchodů, mně bylo dovoleno vejít jen do pár z nich, protože na obchody byl vyčleněn jiný den :-D.. Na večeři jsme se opět spolehli na průvodce a hledali co možná nejblíže nějakou hezkou kavárnu či restauraci. Nakonec jsme skončili v kavárně String. Což o to, bylo to fakt hezké místo, ale spíš přes den a na kávu, ne na večeři.. Ale nakonec ty lasagne ani plněná brambora nebyly tak špatné a cena dobrá :-).

Druhý den, tedy pátek, byl holčičí den :-D. Martin mi slíbil, že jeden celý den se mnou vydrží chození po obchodech a nakupování. Jeho nadšený a odhodlaný výraz demonstruje foto níže. Trochu ho podezírám, že ten den mě nechal schválně vyspat až do půl jedné, takže než jsme se dostali do centra dění, bylo už něco po 2. hodině odpoledne a mně na nakupování zbylo JEN 5 hodin.. Chápete to? Tak málo :-D.. Nicméně i tak si těchto pár hodin zaslouží samostatný článek, včetně toho, co se mi povedlo za tu dobu ukořistit O:-). 

Na večeři nám pak dala tip slečna prodavačka z místního obchodního domu v Östermalmu. A my si K25 hned zamilovali. Jedná se vlastně o velkou jídelnu (food court), podél které máte malé stánky/restaurace, které nabízí nejrůznější světovou kuchyni, od mexické, italské až po asijskou, navíc za přijatelné ceny. Fajn je, že si každý můžete dát něco jiného a sednout si pak společně k jednomu stolu. Že je místo opravdu hodně oblíbené svědčilo i množství kravaťáků, kteří sem po práci chodí na jídlo a drink :-).  

V sobotu jsme se konečně vypravili do Skanzenu! Těšili jsme se na to vlastně nejvíc z celého Stockholmu. Nachází se tam i místní ZOO, takže zpočátku to spíš vypadalo jako výlet do pražské Tróji a mírné zklamání. Tedy ne, že bych neměla ráda zvířátka, ale s dětmi máme po ZOO nachozeny kilometry a ve volném čase bychom chtěli zažít i něco jiného, než potápějící se lachtany. Ale za fotku Martina, který se trochu bál kolem procházejících hus, to fakt stálo :-D.

To nejlepší ale mělo teprve přijít! Ten opravdový Skanzen. Spousta malých domečků, do kterých se dalo nakouknout a zjistit, jak dříve lidé ve Švédsku žili. Lékárny, pekárna, sklárna, tiskárna, kovářství, konzum.. A všude uvnitř byli lidé v historických kostýmech, kteří danou profesi představovali a ukazovali, co a jak se dříve dělalo. Zvěčnila jsem Vám i jednoho švédského pekaře, trochu se teda styděl, když jsem ho prosila o fotku O:-). Celkově to bylo naučné, roztomilé, plné starodávné atmosféry a pro nás opravdu zážitek. Myslím, že tady by se jednoznačně líbilo i dětem!

Trošku nám vyhládlo a protože žaludek už by cestu do města asi nevydržel, najedli jsme se přímo v jedné útulné malé restauraci ve Skanzenu. Tentokrát jsem neodolala a dala si švédské masové kuličky. Byly skoro stejně tak dobré, jako v Ikei :-D. Kecám, byly lepší, byly fakt domácí..

Ze Skanzenu jsme pak ještě pospíchali do Vasa muzea. Oni totiž zavírali v 5 hodin! To byla pro nás výzva. Vasa byla válečná loď, která vyplula v roce 1628 ze švédského přístavu a po pár desítkách metrů se celá potopila :-D. Nikdy tedy do pořádné bitvy nedoplula. Na druhé straně, kdyby se nepotopila, nebyli by ji asi zachránili, vyzvedli z vody, celou opravili a dnes by netrůnila v obřím muzeum a nestala se tak jednou z hlavních atrakcí ve Stockholmu. Určitě doporučujeme vidět, je to zážitek. A mrkněte i na film, který tam o ní promítají, stojí za to :-).

Na večeři jsme se zcela konzervativně vrátili do K25 a šli na kutě. Druhý den Martin pracoval na hotelu, já ještě pospíchala do města pro poslední dárečky pro rodinu a děti a odpoledne už jsme se přesunuli na letiště a vyrazili zpět, směr domov.

Stockholm je krásný a má toho hodně, co nabídnout. I když, pokud bych to měla srovnat s Kodaní, ta se mi asi líbila o kousek víc. Možná tím, že byl květen, teplo, jezdila jsem na kole, možná tím, že je to menší, útulnější město s víc rodinnou atmosférou, nevím.. 

Kdybych to ale měla shrnout, byly to báječné 4 dny. Odpočinuli jsme si, vyspali se do růžova, poznali Stockholm (a spoustu toho ještě nestihli) a popovídali jsme si tak, jak už dlouho ne. Probrali jsme život od A do Z a pořád se smáli a dělali si ze sebe legraci. Prostě taková manželská terapie, která je jednou za čas opravdu potřeba :-). 

Byli jste ve Stockholmu? Láká Vás tohle město?

Lucka

P.S. Abych nezapomněla, velké poděkování patří babi a dědovi, kteří v době našeho Stockholmského dobrodružství hlídali ty naše dva rarachy. Děti se měly jak v bavlnce a babi s dědou přežili bez újmy, za což jim patří medaile na krk a oslavné zpěvy :-).