neděle 18. prosince 2016

Soutěž o matku roku


Tuhle jsem byla v čekárně našeho pediatra a čekala na pravidelnou kontrolu v 18 měsících. Zatímco náš Hugouš likvidoval hračky a jezdil po čekárně se židličkou v domnění, že se jedná o kočárek, vyslechla jsem si hovor naší doktorky s jinou maminkou, která tam šla se synem na stejnou kontrolu. "Mluví?" "Ano, samozřejmě, umí máma, táta, ahoj, pápá a skoro všechny zvířátka."
"A co jídlo?" "Miluje ho, sní skoro všechno, ovoce, zeleninu, maso.." "A co nočník?" "No ano, jistě, umí, chodí na něj a umí si říct, že chce čůrat. Skoro nepotřebujeme plínky." Zůstávám stát jako přikovaná, oči vyvalený a mám co dělat, abych neměla ještě otevřenou pusu. Jak to sakra dělá?? Náš Hugouš umí doteď jen dvě slova. Při troše štěstí mě tituluje buď tatá (táta jsou všichni, i paní ve frontě na rohlíky) nebo otó (čti auto). V jídle je natolik vybíravý, že někdy musím maso ještě pomixovat, aby ho snědl a nakrájené ovoce (kromě banánu) mu nic moc neříká. A nočník?? Chachá! Na ten si sedá zásadně v tepláčcích a bere to jako švandu. A když už mu ty tepláky náhodou sundám, radostně vyskočí a jde se vyčůrat vedle (nejlépe na koberec). No tak to jsem asi jako matka úplně selhala.. Nebo ne?


Ano, porovnáváme, srovnáváme a někdy tak trochu soutěžíme O:-). O kom je řeč? No přece o nás, mámách! Ruku na srdce, která z Vás si občas neřekla, že nějaká jiná má hodnější a šikovnější děti, víc toho stíhá, má lesknoucí se domácnost a vždy plnou ledničku, pracuje, seberealizuje se atd. My neporovnáváme a nesoutěžíme jen v kategorii "děti", ale i v kategoriích "domácnost", "práce", "péče o sebe sama", "móda" a řadě dalších. 

Ani já se tomu občas nevyhnu, byť kategorie děti mě nechává již celkem chladnou. Vzhledem k tomu, že Nelinka se narodila předčasně, museli jsme první rok všechno dohánět (vždy byla opožděná ve vývoji) a já se tak naučila s nikým ji nesrovnávat a respektovat její tempo. Ale taková kategorie "domácnost", "vaření", "práce".. To už je jiná :-D. Ač nemám pocit, že bych seděla doma a nudou koukala do stropu, stejně si myslím, že to všichni ostatní zvládají mnohem líp než já. Mají víc naklizeno, chutněji uvařeno, stíhají k tomu práci a nejlíp ještě o jedno dítě navíc. 


A úplně nejlepší jsou v tomhle diskuze na internetu. Mateřská fóra jsou úplně top. Vůbec neříkám, že je to špatná věc! Naopak, je to v mnohém zdroj informací a inspirace. Už jsem však bohužel narazila i na diskuze, kdy si jedna něšťastnice spravovala ego na jiné a obráceně, a to pak vyústí ve velmi nepříjemnou diskuzi, leckdy i plnou urážek. Ale ono se dá často něco podobného zachytit i na jiné sociální síti. Minule jsem byla svědkem nepříjemné debaty na Facebooku, kdy se jedna maminka pozastavovala nad tím, proč o sebe některé ostatní maminky nedokážou na mateřské dovolené pečovat :-(. Či nedávná diskuze zase na Instagramu, kdy se vášnivě rozebíralo, jak uspávat děti, na jedné straně označené "biomatky", co spí s dětmi v posteli, na druhé straně "krkavčí matky", které nechají děti brečet. Téma očkování je raději lepší ani neotevírat O:-).

Ale ono to někdy nemusí být ani naplno vyslovené, stačí takové ty narážky typu: "No to je mi líto, že se nestihneš ráno nasnídat. Já to teda stíhám každý den a o víkendu si ještě dopřáváme hody.." Cítíte to? Vždycky si říkám, proboha proč?


Proč se neustále srovnáváme? Neznáme kolikrát jedna druhou, nevidíme pod povrch, do samého nitra. Nevíme, co koho trápí. Neobuly jsme něčí boty a neprošly v nich celý jeho život, abychom pochopily..

Navíc jsme každá jiná a máme jiné priority. A pojem "ZVLÁDÁM TO" znamená pro každou z nás něco jiného. Pro někoho znamená zvládat vyhrát si s dětmi, dělat s nimi moře aktivit a už vůbec neřešit, že je doma nepořádek a k večeři je studený párek. Pro někoho to znamená, že má perfektně uklizeno, navařeno na týden dopředu a dítě si holt hraje většinu času samo. Pro někoho to znamená realizovat se v práci a mít k ruce chůvu a paní na úklid. Pro někoho to znamená dělat úplně všechno na světě na 100%, a proto o sobě nikdy nemůže říct, že něco zvládá (a to je můj případ :-D). A já vůbec netvrdím, že je nějaká z těchto variant špatně či dobře. Někdo potřebuje dělat tisíce věcí a zvládá spát 6h denně, někdo toho musí dělat o polovinu méně a spát hodin 12. Každá máme jiné psychické, fyzické či finanční možnosti.

Kolikrát si říkám, proč nestojíme vždy při sobě? Jsme přece na jedné lodi, tak proč mezi sebou často bojujeme? Proč si dokazujeme, která je lepší, šikovnější, zvládá toho víc? Proč máme potřebu častovat jiné narážkami a radami. Proč?

Protože dneska se nenosí říkat, že mi něco nejde. Že nejsem 1000% výkonný stroj, který zvládá všechno na světě. A pod tíhou pocitu vlastního selhání pak máme potřebu srovnávat se s ostatními tak, abychom z toho alespoň trošku vyšly vítězně ("no ta to zvládá líp, protože má přece chůvu, to já kdybych měla chůvu, tak...").


Ale já si myslím, že se není za co stydět. Věřím, že každá z nás děláme maximum v rámci svých možností pro to, abychom byly šťastné jak my, tak celá naše rodina. Že děláme vše podle svého nejlepšího vědomí. Byť to každá děláme jinak. Byť máme každá jiné metody, jak toho dosáhnout. Vím, že zvládat všechno to, co je na nás nakládané ze všech stran, čili být 100% matkou, zaměstnankyní (či podnikatelkou), kuchařkou, uklízečkou, módní stylistkou, fitness trenérkou a ještě mít několik úžasných koníčků, to prostě nejde. Ne, to OPRAVDU NEJDE! Tak proč se tak tvářit? Tu soutěž o matku roku totiž nejde vyhrát O:-). Ale hlavně, vysvědčení o tom, jak dobré jsme mámy nám nevystavují ostatní, ale naše děti. A ty mají úplně jiná kritéria.

A tak jsem posbírala všechny Hugouškovy roztahaný hračky, který za tu chvíli stihl vykramařit po celé čekárně a paní doktorce v ordinaci s úsměvem sdělila, že náš Hugouš sice nic z toho neumí, ale zato je šťastný jak blecha. A po cestě domů, kdy mi asi 50x řekl, že jsem táta, jsem mu vlepila obrovskou pusu.


Nebo? Jaký na to máte názor Vy?

Lucka


SHARE:

9 komentářů

  1. Luci, Luci Luci...lépe bych to nevyjádřila, užasný článek plný pravdy ...
    Nejsem prototyp top matky a vím to , máme firmu smanželem a čas věnujeme hlavně práci a našeho syna milujeme a věnujeme mu naší lásku , ale někdy vše zkloubit je děs, ale dělám to jak umím a ano často slyším(od kamarádek) jak lépe bych měla vychovávat svého syna atd atd ..ale pod pokličku jak píšete již nikdo nevydí a jelikož jsem často s lidmi a miluji modu snažím se o sebe starat a o to možná hůře ...vždy si kritiku vyslechnu spolknu a někdy si popláči , ale pak když mi manžel a syn řekne že jsem ta nejlepší a skvělá mamka tak vše je pryč, díky za tento článek , který jak kdyby četl mé nitro....Jste skvělá baba:-) krásné svátky celé vaší rodině a hlavně zdraví ,jelikož i když je to klišé bez něj nic ostatní není

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Milá Blanko! Moc děkuji za tento komentář! Věřte, že jste ta nejlepší máma, jakou jen můžete být! A přesně, jak píšete, nejdůležitější je, že Vás tak vnímá Váš syn a manžel. Na ničem jiném nezáleží, i když komentáře druhých někdy umí hodně zamrzet. Sama to vím a i u mě občas došlo na slzy. Ale oni nás život nežijí, těžko říct, jak by se ve stejných situacích zachovali atd.. Na mateřství neexistuje návod, ale ani měřítka, podle kterých bychom měli soudit :-)..

      Krásné svátky v klidu a pohodě s Vašimi nejmilovanějšími přeji!

      P.S. A není to klišé, zdraví je ten největší dar!

      Vymazat
  2. jéé Luci,zapomněla jsem se podepsat Blanka

    OdpovědětVymazat
  3. Ahoj Lucie,
    naprosto, ale NAPROSTO!! se se vším co je v článku ztotožňuji..
    Jsem absolutně nesoutěžní typ, srovnávání matek mi nic neříká, ba co víc, úplně se mi protiví.. každá jsme jiná a máme jiný přístup k věci.. (ke všem věcem)..
    Takže, já vařím velmi sporadicky, zdravě taky ne.. s úklidem to absolutně nepřeháním, uklízím, když už je mi to samotný blbý :)) a paní na úklid mám jednou za čas.. (a vůbec se za to nestydím).
    Syn chodí do školky, s malou dcerou jsem doma.. a ne taky mi to neni blbý, že je syn ve školce od rána až do odpoledne, 5 dní v týdnu..
    Vím, že je mu tam dobře, rozhodně líp, než s prudérní matkou, které dochází nápady na zábavu..
    ..a biomatky?? Díky nechci, já jsem ta krkavčí.. :))

    S pozdravem a přáním krásných Vánoc Klára :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Klárko! Moooooc děkuju!! Ono né nadarmo se říká- bordel v bytě, šťastné dítě :-D. Já to tak praktikuju celkem často :-D A zjistila jsem, že dětem to vůbec nevadí O:-). Máme to dost podobně, Nelinka taky školku miluje, chodí tam vlastně částečně už od 2,5 let a tehdy to prostě byla nutnost. Po narození Huga nastaly takové scény, že jsem myslela, že se doma utrápíme obě :-(

      Osobně nemám nic proti radám (vyžádaným) a diskuzi, vadí mi jen narážky, urážky a negativní hodnocení, které má za účelem někoho zranit :-( To je úplně zbytečné. Každá to děláme, jak nejlépe umíme a jak je to v našich silách. Navíc, na mateřství neexistuje žádný zaručený, správný recept O:-)

      I Vám, celé rodince, přeji krásné vánoční svátky plné pohody a radosti :-)

      Vymazat
  4. Odpovědi
    1. Jee, tak to dekuji moc 😇 Ja o sobe casto dost pochybuju 🙈 Domi, preji krasne Vanoce Tobe i cele rodince. Uzijte si spolecny cas ❤

      Vymazat
  5. Mila Lucko, skvele napsany clanek. Vzdycky jsem si rikala, ze nebudu srovnavat, ale bohuzel se tomu lze tezko ubranit.. hlavne nerozumim tomu, proc tolik matek neni uprimnych? Jak pisete, mely bychom se spis podporovat nez si vzajemne srazet sebevedomi, ktere i tak na materske casto trpi. Ja jsem typ cloveka, ze nez bych mela prehanet tak radeji uberu, kdyz vim, ze to tu druhou povzbudi a nebude ji neco lito ze jeji dite treba spatne spi nebo ji.. ale kolikrat jsem od znamych i kamaradky slysela, jak to jeji mimi hezky ji, ja zoufala, ze syn nesnedl celou predepsanou davku kase.. tak sem se tazave zeptala Kolik teda toho sni a dozvedela se, ze 6-7 lzicek.. jine kamaradce jsem se sverila s obavou, ze muj syn je ve vyvoji hodne pozadu a jeji reakce na to, ze sveho stejne stareho trileteho zacala ucit abecedu a jak mu to jde. Pritom jeste ani poradne nemluvil.. proste nechapu, proc si takhle mame potrebu ublizovat my zeny? proc hrajeme takove divadlo? Ja uz se tim nenecham rozhodit jako driv, ale kolikrat mi to bylo lito a pobrecela jsem si. Take mi doslo, ze kamaradka, ktera se takto chova neni asi uplne kamaradka a tak cas radsi travim s lidmi, co za to stoji. Jeste jednou diky za skvely clanek. Kez by takovych uprimnych a pohodovych matek jako vy bylo vic! Krasne Vanoce cele vasi rodine. Nina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mila Nino, moc moc dekuji za komentar a taky se omlouvam, ze odepisuji az ted 🙈 Mate uplnou pravdu, ve vsem 👍 Casto se srovnavani nevyhneme, at uz tvrdime neco jineho ci ne..Dulezite je zachovat si urcity nadhled, i kdyz vim, jak je to kolikrat tezke..Snazim se temi, co hraji na dokonalost moc neobklopovat, ja to totiz neumim..Presne jak pisete, radsi kolikrat reknu, ze nam neco skvele nejde, jen abych treba nenasadila kamaradce brouka do hlavy 🙈 Nejhorsi jsou kolikrat diskuze na internetu, do tech se snazim fakt nezapojovat, protoze za klavesnici je kolikrat kazdy hrdina 🙈

      Preji Vam i cele rodine ty nejkrasnejsi Vanoce, ve zdravi, v klidu, pohode ❤ Moc si ten spolecny cas uzijte a do Noveho jen to nejlepsiii, ale predevsim zdravicko 😙

      Vymazat

Blog Design Created by pipdig