středa 7. prosince 2016

Víkend na Moravě + tipy na výlet


Možná jste před 14 dny zaznamenali, že jsme trávili rodinný víkend na Moravě (pokud nás sledujete na Instagramu na Instastories, tak tam bylo i pár videí). A nezůstali jsme jen na jednom místě, ale za ty 4 dny si pěkně pocestovali :-). Začali jsme u tchýně a tchána v Brně, kde jsme vlastně poprvé oslavili Nelinčiny narozeniny.
Babi se vytáhla s dortem, na kterém byly figurky Elsy a Anny a Nelinka pištěla radostí. Vůbec to byly 100% Elsí narozeniny :-D. Nedostala snad skoro žádný dárek, na kterém by nebyla Elsa :-D. Máme Elsu prostě všude :-D. 


Druhý den jsme se přesunuli k Martinově babičce a dědovi do Kroměříže. Nelinka byla opět obdarována Elsou, Hugoušek uspořádal polštářovou bitvu v jejich posteli (omlouvám se) a já si neuvěřitelně pošmákla na babiččiných Hraběnčiných řezech. Ví, že je miluju a vždycky, když přijedeme, tak je pro mě udělá. Vím, co je s tím práce a babi už není nejmladší, ale o to víc si toho vážím. Na cestu jsem dostala ještě plnou krabičku (která za dva dny zmizela) a tak trochu záviděla dědovi, kterému doma zůstaly ty krajní, opečené kousky plné sněhu :-D. 

Odtud jsme už vyrazili směr Čeladná, kam jsme dojeli v pátek večer. Proč právě sem? Můj táta tu byl na plánované rehabilitační dovolené a my se vypravili ho pozdravit a sešli se tu vlastně celá rodina. Ubytovaní jsme byli v hotelu Miura, hned u golfového hřiště. Krásný hotel, který vybral můj táta, v ultra moderním duchu. No řekněte, už jste někdy viděli koupelnu s umyvadlem přímo uprostřed pokoje? Sice nebyl úplně family, ale za tu dobu se nám naštěstí nepodařilo nic rozbít, rozlít, zničit a odjeli jsme snad bez ztráty "kytičky" :-D. Ještě ten den jsme při večeři znovu oslavili Nelinčiny narozeniny, dostala dárečky (s Elsou) a my si náramně pochutnali. Byl to gastronomický zážitek a já nic nevyfotila :-(. Tempo jídlo, poletující Hugouš, jídlo, pištící Nelinka, jídlo, pobíhající a somrující Hugouš, jídlo, bojkotující Nela, bylo natolik vražedné, že se to prostě nedalo O:-). Mimochodem v hotelu prý bylo krásné spa.. Hmm, kolikrát si myslíte, že jsme tam byli? Výhoda je, že už jsme natolik poučení, že jsme si ani nevzali plavky :-D. 


V sobotu celý den pršelo. Původní plán vycházky tedy padl a my hledali náhradní program. Něco, kde by se zabavili naši malí špunti, ale i bráška, kterému je 11. Protože Čeladná je v blízkosti Ostravy a Áďa miluje cokoli technického, rozhodli jsme se podniknout naučný výlet a vydali se do Světa techniky. 

A já Vám musím naprosto na rovinu napsat, že jsme byli totálně nadšení! Svět techniky Ostrava je obrovský komplex v areálu dolní oblasti Vítkovic a mně se teda líbí i to industriální prostředí. Dělí se na Velký svět a Malý svět. My se nejdřív vydali do toho Velkého, protože hned u něj je i Dětský svět pro nejmenší děti od 2 do 6 let. Takže jsme se rozdělili, Martin a Adam šli objevovat a zkoumat do Velkého světa a já jsem s dětmi zakempovala v tom dětském, který bych přirovnala k velkému, naučnému, dětskému koutku. Vážně jsem tento koncept viděla poprvé a bylo to super! Jediný problém byl stav 1 dospělý a 2 děti, protože většinu času jsem pobíhala mezi Nelinkou a Hugoušem, kteří si samozřejmě chtěli hrát každý na jiném konci světa, že :-D. 


Dětský svět je ucelená krajina, která je dětem dobře známá a najdete tu všechno. Kuchyňku, prádelnu, obchod, ordinaci, stavbu, pískoviště, louku, vodní svět, autoservis, hudebnu, ale i pohádkový les. K tomu všemu je možné půjčit si autíčka a tříkolky a prohánět se zde jako po závodišti O:-). Dobré je, že počet lidí (dětí) je omezen a tak se Vám zřejmě nemůže stát, že se budete někde tlačit a tísnit a děti se budou rvát o hračky. Na druhé straně je ale možné, že bude plno a dovnitř se nedostanete (lepší je asi rezervace, pokud lze). Vstup jsme měli myslím na 2,5h a stačilo to krásně. 

A co nás zaujalo? Nelinka trávila hodně času v ordinaci jako paní doktorka. Já hrála, že mám bolavé koleno a mezi ošetřením musela vždy ještě odkulhat hledat Hugouška, který se mezitím úspěšně přemístil jinam. Dostala jsem obvazy, medicínu a prošla i rentgenem (prý mám malý kosti). No ale největší nadšení vzbudila stavba (já říkala, že máme doma malýho kluka :-D). Ač já ani Martin stavaři nejsme, zbytek rodiny ano, tak se geny zřejmě projevily přes koleno. Jezdila s kolečkem, nakládala cihly a stavěla zdi, to vše v reflexní vestičce a helmě. Byla tak zabraná do práce, že mi dalo dost úsílí jí pak odtamtud dostat :-D.


Co bavilo Hugouška? Těžko říct. On na své káře jezdil od jedné atrakce ke druhé a všude pobyl pár minut a ujel jinam. Zřejmě, aby mu nic neuniklo. Dost se mu ale líbil vodní svět, chtěl stříkat z pistole a lovit kuličky ve vodě. Z toho jsem zas nebyla nadšená já, protože jsem s sebou neprozřetelně nevzala náhradní tričko a mikinu O:-).


Když se kluci vrátili z průzkumu z Velkého světa, šli jsme na oběd do místní kavárny (žádný zázrak teda, ale polévku, hlavní jídlo a pár sendvičů měli) a pokračovali všichni do Malého světa. Hugoušek si dal svůj odpolední šlofíček v kočárku a spinkalo se mu tam celkem dobře, v hale je chladno a někteří to absolvovali i v bundě. Nám to umožnilo více se na chvíli věnovat jen Nelince a Áďovi a zkusit s nimi vše možné. Nelču zaujala stará lokomotiva, kde trávila desítky minut a nutila mě nastupovat a vystupovat a kupovat stále dokola lístek :-D. Všichni jsme pak zkusili obrábění, změřit svoji délku, jízdu na kole a vytváření energie, návštěvu ponorky, ale třeba i řídit autobus či starou "škodovku". V suterénu je pak malý vodní svět, kde můžete okouknout např. hrající fontánu. Řekla bych, že je to už pro větší děti (tak cca od 6 let), ale naše Nelinka si tu vyhrála úplně v pohodě. Dokonce tak, že se nám ji podařilo na pár minut ztratit :-O.


Strávili jsme ve Světě techniky celý den a můžu Vám říct, že jsme večer s Martinem padli za vlast :-D. V neděli se udělalo celkem hezky a my konečně vyrazili ven, resp. do Skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm. Bohužel už jsme neměli tolik času (čekala nás cesta do Prahy), tak jsme stihli jen Valašskou dědinu, nejrozsáhlejší areál Valašského muzea v přírodě. I tak to ale stálo za to. Je to teda spíš pro větší děti, ale ty naše si zvládnou vyhrát všude, že :-D. Nelinka lítala na koštěti, chtěla prolézt každou chalupu a Hugoušek jí v tom dokonale asistoval :-D. Na závěr jsme si dali v místní hospůdce tradiční oběd (mňam) a frčeli zpět do víru velkoměsta.


Byly to super 4 dny! A já děkuji všem zúčastněným, celé naší rodině, díky nimž jsme si to užili na maximum. Příště zas!

Znáte Svět techniky? Byli jste? Nebo víte o podobném super místě?

Lucka

P.S. Milý Ježíšku, jestli tohle čteš, šlo by prosím tu Elsu pod stromečkem letos už trochu omezit? :-D Děkuji! A byla jsem hodná, vážně!





SHARE:

Žádné komentáře

Okomentovat

Blog Design Created by pipdig