Štrbské pleso: pár dnů v ráji

15.1.17



Vánoční dárky. Letos jsme jich dostali opravdu hodně, a to fakt krásných. Od pyžámek, povlečení, ponožek, voňavek, svícnů, knížek, autíček na dálkové ovládání až po domeček pro panenky. Troufnu si ale říct, že tento byl výjimečný. Od mých rodičů jsme dostali dovolenou na horách. Pár dnů v ráji, doslova a do písmene. Na Štrbském plese jsme byli naposledy před 3 lety, to byla Nelinka ještě mrňousek. Teď nás bylo zas o jednoho víc.

Vyrazili jsme hned na druhý svátek vánoční z Brna, já, děti, můj táta a bráška. Moje mamka bohužel onemocněla a Martin zase musel do práce. I tak jsme si to ale užili. Byla to občas trochu jízda, ale plná těch nej zážitků.


Cesta z Brna trvá kolem 4h, nám o něco déle, protože jsme se stavovali na oběd a museli dát menší pauzu pro děti. Hotel Kempinski je jeden z nejhezčích hotelů, jaké jsem kdy viděla. A tento v Tatrách má svoje nezaměnitelné kouzlo. Dýchne na Vás taková milá, rodinná atmosféra, což je ve spojení se zasněženými vrcholky hor prostě paráda. Plápolající oheň v krbu, k tomu místo welcome drinku svařáček.. Prostě zážitek.

Když jsme tu byli před 3 lety, Nelinka se v místních hotelových chodbách naučila chodit. Teď tu pobíhal Hugoušek a věřte nebo ne, zajímalo ho to mnohem víc, než hotelový dětský koutek. Naháněla jsem ho tak několikrát denně a lákala na pokoj vším možným. A on byl naštvaný, strašně ho bavilo pobíhat sem a tam, otevírat dveře a zdolávat schody. Když pak objevil velký sál s vánočním stromkem, jal se ho okupovat každý den. Dokonce se mu nelíbilo, když se u toho stromku jedni z hostů fotili a šel to pánovi docela jasně vysvětlovat O:-). 


Hotel má snad to nejkrásnější spa, jaké si umíte představit. Ponoříte se do teplé lázně, necháte si proudem vody masírovat záda a u toho koukáte na tu zimní pohádku venku, plnou sněhových vloček. No, abych Vás uvedla do reality, ve spa jsem byla jednou a musela jsem si dost přivstat, aby děti ještě spaly a já měla pro sebe co možná nejvíc času. Ve výsledku měli otevřeno až od 8 a já polovinu času proseděla na hotelových schodech, v županu a s knížkou v ruce :-D. Kéž bych zde mohla strávit víc času, třeba tak měsíc O:-).


Jídlo. Pro mě je to vždy kapitola sama pro sebe. Já totiž jídlo miluju! Nejsem buhví jaký gurmán, ale tady se Vám prostě nestane, že byste na talíř dostali něco, co by nechutnalo skvěle. Výhodou bylo i dětské menu, ze kterého jsme vždy vybírali pro děti. A ty snídaně! Mohla bych takto snídat každý den, prosím? 

Co se týče stolování, s dětmi je to vždycky sranda. Tohle prostě není hotel, kde by děti mohly při večeři pobíhat po restauraci a zpívat lidové písně :-D. Jinými slovy, sedíte u stolu nad stříbrným příborem, v botách na podpatku, k poslechu Vám hraje harfa, číšník Vám v obleku nalévá víno a k tomu si představte naše děti :-D. Takže abychom to ustáli a nevykázali nás od stolu, museli jsme s tátou zapnout všechny mobily a tablety, které máme. Hugoušek se vydrží na pohádku koukat chvíli, takže poté hlasitě vstával od stolu a neuspokojil ho ani mini koutek, který je přímo v restauraci. A tak musím vyseknout obrovskou pochvalu a zároveň poděkování mému bráchovi Áďovi, který se ho často ujal, pobíhal s ním po hotelových chodbách a schodech, abych si mohla vždy v klidu sníst večeři. Prostě jsme se u něj střídali.


Když jsme přijeli, první den nás přivítala obrovská chumelenice. Další dva dny to nebylo o moc lepší a sněžilo a sněžilo. Na druhou stranu, na nedostatek sněhu jsme si fakt nemohli stěžovat :-D. Pro Hugouška to byl vlastně vůbec první pořádný kontakt se sněhem a ze začátku z něj teda nebyl moc paf. Když mu první sněhová vločka cvrnkla o nos, začal plakat a se slovy "pájí pájí" se dožadoval, abych ho před ní schovala :-D. Postupně se trochu otrkal a nakonec snad můžu říct, že se mu i ta jízda na bobech a sáňkách líbila. Přestože nebylo úplně ukázkové počasí, snažili jsme se venku trávit maximum času. O to příjemnější pak bylo zahřátí někde v teple, nejlépe s horkým čajem a typickým slovenským jídlem :-D.

Poslední dva dny bylo zase naopak nádherně. Nelinka vyrazila na lyže a já byla šťastná, že jí můj táta sehnal lyžařského instruktora. Veškeré moje pokusy totiž končí jejím bojkotem, a to poměrně brzy. Když má ale instruktora, poslouchá na slovo a jde jí to fakt bezvadně. Holt jiná autorita a velký respekt. Minulý rok stála na lyžích poprvé a naučila se pomalinku plužit. Teď jsem byla překvapená, že to fakt nezapomněla, sjela i modrou sjezdovku a dokonce sama. Věřím, že kdyby jela se mnou, stojíme ještě teď na vrcholku a čekáme, až jí ten vzdor přejde :-D. 


Shrnuto, podtrženo. Byly to úžasné dny v ráji. Chtěla bych moc poděkovat mamce a tátovi, že nás na dovolenou pozvali a mému bráškovi, že se tak vzorně a zodpovědně staral o naše děti. Od té doby, co jsme v Praze, nevidíme se tak často, jak bychom si přáli. Proto je každá taková příležitost, kdy můžeme být déle spolu, báječná. Probereme život od A do Z, děti si zase užijí přítomnost babičky, dědy a strejdy a mně je vždy při návratu domů smutno, že to tak rychle uteklo. Tak snad zase příště, ať už kdekoli a kdykoli. Těším se!! 

Lucka



You Might Also Like

2 komentářů

  1. Ježišikristepanebože to jííídlo!! :)
    ..a vůbec celý dohromady, no krásně jste si to užili, pecka!
    Musíme taky vyrazit..
    S pozdravem Klára :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak :-D :-D To jídlo!! Už jen kvůli tomu bych tam zůstala alespoň měsíc :-D. Je tam krásně, určitě zkuste! Jezdívala jsem tam jako dítě s našima a mám na to ty nejhezčí vzpomínky.

      Vymazat