Jak si (občas) dělám radost

Každá máma to asi zná.. Od té doby, co máte děti se čas, který máte nebo můžete mít jen pro sebe, rapidně zkrátí (ne-li zmizí). Za sebe musím říct, že když už nějaký vůbec mám, využívám a užívám a si každou minutu. Nikdy předtím jsem např. tak ráda nejezdila autem, teď jsem šťastná za každou chvíli, kdy můžu objímat volant a poslouchat v rádiu zprávy :-D.
Klidně se hlásím, když můj muž řekne, že je potřeba jet koupit žárovky nebo pumpičku na kolo. Užívám si minuty mezi regály v supermarketu, aniž by na mě někdo křičel, že chce rohlík nebo koupit lízátko :-D. Jen na chvíli opustit ten každodenní stereotyp O:-)..

Když jsem dostala možnost navštívit beauty salon v Sokolovně Průhonice, zajásala jsem. V hlavě totiž marně pátrám po tom, kdy jsem na kosmetice byla naposledy O:-). U kadeřníka, to vím přesně, před 3 měsíci :-D.. Jsem strašná! Ale ono domluvit termín, kdy by byly děti zdravý, můj muž mohl přijít z práce nějak rozumně, abych stihla být 3 hodiny v salonu anebo se naše babi zcela náhodou vyskytovala v Praze, to je výzva nejtěžšího kalibru :-D. Navíc je vždycky něco důležitějšího, co musím vyřídit dřív a na sebe a starost o sebe tak moc času nezbývá. A je to škoda, protože užít si pár hodin, kdy Vám někdo masíruje obličej nebo hlavu, to je prostě paráda! A zde mi vyšli maximálně vstříc a objednali mě téměř hned, oni totiž mají otevřeno i o víkendech!

V Sokolovně to máme moc rádi. Jezdíme tam na jídlo, zejména v letních měsících a já se nikdy nedostala dál než na zahrádku nebo do dětské herničky. Tentokrát se mi to ale povedlo napravit. A koukala jsem, jak krásný a příjemný beauty salon tam vlastně mají. Objednala jsem se rovnou na kosmetiku a do kadeřnictví. Čekaly mě tak neuvěřitelné 4 hodinky jenom pro sebe! Obrovskou výhodou je, že tam mají hned vedle dětský koutek (herničku), kde můžete nechat své ratolesti (od 3 let) a oni si tak můžou užít kreativní chvilky, zatímco vy si dopřejete zasloužený relax.

Mě se ujala moc šikovná slečna Patricie a společně jsme se domluvily na typu ošetření pleti. Mám totiž hrozně suchou pleť, každé ráno se probouzím s takovým tím pocitem, že se mi stahuje celý obličej a bez hydratačních krémů nedám ani ránu. Zkusila jsem jich už tolik, ale zatím jsem nenašla nic, z čeho bych byla vyloženě paf. Teď mi někdo doporučoval pod krém použít hydratační sérum (proč jsem to neudělala dávno?), takže vyzkouším.

V kosmetickém salonu pracují se švýcarskou značkou La Prairie, která je známá svou kvalitou a věděckým přístupem v péči o pleť. Jejich produkty pomáhají prodloužit mladistvý vzhled (díky buněčném komplexu Exclusive Cellular Complex) a jsou vhodné i pro nejcitlivější typy pokožek. No, v mém věku už se to dost hodí, že :-D. Po ošetření byla pleť opravdu hodně hydratovaná a druhý den ráno jsem se probudila bez toho stahujícího pocitu a i můj muž prohlásil, že mám nějakou hebkou tvářičku (chápete to? chlap? přemýšlela jsem, jestli nemá teplotu :-D).

Součástí ošetření byla i masáž šíje, rukou a obličeje, a to je vážně relax, musela jsem se ovládat, abych tam slečně nechrochtla blahem O:-). Poprosila jsem pak ještě o nabarvení řas a obočí, světe div se, ale já mám jedno obočí úplně světlé a druhé zase úplně tmavé a stejně tak řasy, jsem takový zajímavý přírodní úkaz :-D.

Po tomto balzámu na těle i duši jsem se vydala hned vedle, kde je malé kadeřnictví. Slečna kadeřnice byla shodou okolností taky Patricie a byla strašně moc milá. Řekla jsem jí, jaké přípravky doma používám (rovněž Kerastase, které používají i zde) a taky to, že jsem stará konzerva :-D.

Dřív jsem s barvami hodně experimentovala. Od svých 16 jsem měla na hlavě už lehce fialovou, rudou, zrzavou, blond i tmavě hnědou. Ze všeho nejvíc mi ale sedí blond. Mám za sebou období ombré, pak jsem se vrátila zpět k melíru a jak se mi to vymývá, stávám se čím dál tím víc "žlutou" a já tuhle kanárkovou úplně dvakrát nemusím. Nyní jsme tedy tmavším přelivem sjednotily barvu u kořínků a na zbytek daly studenou blond. S výsledkem barvy jsem strašně moc spokojená, je to přesně to, v čem se cítím nejlépe a přeliv vlasy tak nenamáhá.

Střih, to je taky kapitola sama pro sebe. Jako malá jsem byla stále na kluka, v dospívání jsem si užívala mikádo a dorůstající vlasy a od té doby je mám dlouhé, jen občas trochu oživené ofinou. Co mám děti, nechala jsem si i dorůst ofinu, abych je mohla všechny v případě nouze sepnout do jednoho culíku a nikde mi nepřekážely (rozumějte v culíku je nosím dost často). Jediné, co mi opravdu hodně nesedí je vyčesat je všechny nahoru, protože mám vysoké čelo a kouty, za které by se nestyděl ani můj děda O:-).

Takže Vás asi nepřekvapí, že jsem slečnu zbaběle poprosila jen o sestřihnutí konečků a společně jsme se domluvily, že do příště vymyslíme něco lepšího, jen se na to do té doby musím psychicky připravit :-D.

Já se tam totiž stoprocentně vrátím. Ne proto, že jsem byla teď pozvaná, ale proto, že mi tam bylo opravdu dobře, odpočinula jsem si, užila vzácné chvilky klidu ve více než příjemném prostředí, nemusela složitě hledat parkování a naše děti si tam užijí spoustu zábavy. A to se počítá vlastně úplně nejvíc, že O:-).

A tady ještě stará (vlevo) a nová barva (vpravo), kterou jsme fotili až následující den, protože jsem ze salonu odcházela až za tmy O:-). Líbí se Vám?