středa 10. května 2017

České Švýcarsko aneb dovolená jako v pohádce


Hledala jsem opravdu dlouho. Dlouho jsem vybírala místo, kam bychom se s dětmi uchýlili na Velikonoce, zatímco se táta doma bude učit. Přiznávám se bez mučení, že jsem hledání ubytování nechala opět na poslední chvíli a byla dost naivní. Ono totiž všechno, co se mi jen trošku líbilo, bylo rezervované skoro až do konce roku!
Je to vůbec možný? O:-) Ale opět se mi potvrdilo, že když k tomu člověk bude přistupovat pozitivně, ono si ho to štěstí nakonec najde O:-). V jednom z oslovených penzionů se totiž na poslední chvíli uvolnil apartmán a já tak mohla začít balit kufry. A štěstí jsme měli opravdu velké, protože v penzionu Na Stodolci to bylo doslova a do písmene kouzelné! Jako v pohádce..

Do obce Chřibská je to z Prahy něco málo přes 100 km, jeli jsme ale minimálně 2 hodiny, protože jsme se vlekli po obcích a všude byla omezená rychlost O:-). Ale to není samozřejmě žádná tragédie. Protože už v momentě, kdy jsem poprvé spatřila naše ubytování jsem věděla, že tahle cesta se více jak vyplatila.


Ubytovaní jsme byli v apartmánu s vlastní kuchyňkou a ložnicí v patře. Z toho jsem byla zpočátku trochu nervózní, protože jsme spali na maštali, první prudké schody vedly k pokoji (my totiž nebydleli v hlavní budově) a druhé byly do ložnice. V hlavě se mi tak promítaly scénáře o tom, jak se mi děti kutálí s pláčem dolů, ale nic takového se naštěstí nekonalo. Hugouš se samozřejmě na schody v pokoji hned vrhl a já vzápětí pochopila, že mu radši nebudu bránit, ať se je v klidu naučí slaňovat dolů, pořád lepší, než abych mu musela být stále v patách a v nestřežený okamžik mi spadl O:-).


Co napsat k penzionu? Ještě teď mám úsměv na tváři, když si na to vzpomenu. Vrátila jsem se tak trochu do dětských let, kdy jsem skoro každý víkend jela s našima, babi a dědou na chalupu. Milovala jsem to. A strašně mě mrzí, že takové místo teď nemáme i pro naše děti..


Místo, kde se ráno probudíte a je Vám dobře. Kde můžete lenošit v posteli, zatímco za záclonkou jak u babičky už vykukuje sluníčko. Místo, kde hned z okna vidíte pasoucí se koníčky (na kterých se mimo jiné můžete projet). Místo, kde si na snídani dáte domácí pomazánku a vajíčka a k večeři tu nejlepší krupičnou kaši nebo naprosto dokonale nadýchané lívanečky. Místo, kde máte hned u dveří dětské hřiště s houpačkama, pískovištěm a hlavně, malými traktůrky. Místo, kde jsou všichni milí a ochotně Vám poradí, kam na výlet. Místo, kde večer usnete tak tvrdě a rychle, že ještě předběhnete svoje děti :-D.

A pozor, tohle není žádná placená reklama! :-D


Možností vyžití je kolem hodně. Vzhledem k tomu, že máme ještě menší děti, velké tůry bych s nimi neušla O:-). Ovšem řekla jsem si, že se hecnu, půjčím si nosítka pro Hugyho a nějaký menší okruh dáme. Pan majitel mi doporučil prý nenáročnou trasu, kterou v pohodě zvládneme O:-). Vydali jsme se z Jetřichovic kolem Vilemíniny stěny a Rudolfova kamene zase zpět. Hihi, noo, zvládli jsme to, ale teda občas jsem měla dost stažené půlky. Kdybychom na ně byli dva, ale táhnout jednoho na zádech a druhého za ruku se v určitých místech zdálo až trošku nebezpečné. Jenže to už nebylo cesty zpět :-D. Ale jo, Nelinka ušla skoro 7 km po horách, měla hodně zážitků a nejvíc se těšila na to, jak to bude vše vyprávět tátovi, prý jsme cestovatelky :-D. Hugy nespal ani minutu, ale zato se postaral o mou masáž hlavy, uší a občas i očí :-D. Došla jsem unavená jak pes, ale šťastná jak blecha :-).


Druhý den jsem si nařídila odpočinek :-D. Nelinka se nejdřív svezla na koníkovi, což ji nadchlo natolik, že chtěla hned druhý den znovu O:-). A protože jsme s sebou měli kola, vydali jsme se na cyklostezku do Německa, resp. podél řeky Labe do Bad Schandau, kde je mimo jiné prý i bezva bazén :-). Neli jezdila na odrážedle a Hugy si chvíli zchrupnul. Myslela jsem, že dojdeme dál, ale zastihl náš déšť a tak jsme byli nuceni naši cestu zkrátit :-(. Na pozdní oběd jsme se zastavili v jedné z restaurací v Hřensku, kde dostanete takovou tu českou klasiku, řízek s hranolkama a kuřecí prsa s broskví O:-). Musím teda říct, že nejlíp opravdu vaří Na Stodolci, né nadarmo jsou každý rok zařazeni do Mauerova výběru, vaří totiž poctivě a z lokálních surovin :-).


Třetí den byl vůbec super. Jeli jsme autem do Hřenska a odtud se vydali pěšky k Edmundově soutěsce. Tady jsme si počkali na lodičku a plavili se po říčce Kamenici. No plavili, byla to trochu bojovka. Chvíli pršelo, takže jsem děti složitě navlíkala na té malé loďce do pláštěnek, abych po posledním zapnutí knoflíčku zjistila, že už zase neprší :-D. Navíc Hugouš se rozhodl, že se mu v těch nosítkách už nelíbí a bude z loďky vystupovat :-D. Jak jsme se doplavili, musela jsem ho chvíli pustit po svých, aby se provětral O:-). No a ve finále nás čekal poměrně dlouhý výstup až na samý vrchol na Mezní Louku, odkud jsme se svezli autobusem zpět do Hřenska.


A večer na nás čekalo to nejlepší. Kde se vzal, tu se vzal, přijel za námi tatínek a postaral se tak o to nejhezčí velikonoční překvapení. S ním totiž přijely i vajíčka a barvičky, takže jsme si v pondělí udělali ještě ty pravé Velikonoce :-).


Zkrátka, bylo to úžasné! Přesně tohle jsem s dětmi potřebovala. Mít je chvíli jen pro sebe, nemuset vařit, uklízet (no, jen trochu teda), vychutnávat si rána v posteli (pokud jsme tedy zrovna stíhali na snídani :-D), dýchat čerstvý vzduch, pozorovat zvířátka, objevovat krásy přírody, nikam nespěchat, mazlit se (pokud se teda zrovna nervali a já se nevrátila z obláčku zpět do mateřské reality :-D).. Prostě jen tak být.. spolu.. Oni si to možná jednou pamatovat nebudou, ale já jo a pro mě jsou tyhle chvíle ty nejkrásnější v životě. Víc takových, prosím :-).


Byli jste tam někdy? Nalákala jsem Vás aspoň trošku? O:-) Nebo kam se chystáte teď v létě Vy? Předem děkuji za tipy!


Lucka

P.S. Tu Pravčickou bránu dáme až příště, to bych s nimi sama asi vážně nezvládla O:-). A to příště bude určitě!

P.P.S. A ano, všimli jste si správně, Hugouš dostával k večeři pohádku na tabletu, protože jinak předváděl v restauraci takové tóčo, že by se za to ani v cirkuse nestyděli a němečtí turisté by nadskakovali na židlích :-D..




SHARE:

4 komentáře

  1. Paráda Lucko! Nalákaly mě už fotky a komenty na Vašem instagramu. Jedeme také a dokonce do maštale. Stihli jsme booknout, než se spustí lavina po tomhle super postu. Máte krásný blok a ještě hezčí děti. Irena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jee Irčo! Tak to je super! Snad se Vám tam bude líbit, dejte pak vědět Vaše dojmy a hlavně si to s rodinou moc užijte! ♥ A moc moc děkuji ♥ ♥ ♥

      Vymazat
  2. Luci, to vypadá parádně. Hezky se čte, že jste si to tak pěkně užili :-) my byli na Velikonoce na Šumavě na chaloupce u známých se smečkou 4 dětí, tak to byla taky legrace... a kupodivu jsem objevila na Modravě jednu úžasnou restauraci, kterou bych tam teda nečekala. taková stará roubená chaloupka, říkám si, jasně, dáme klasiku, třeba bude jehněčí kolínko.. ale to co nám tam naservírovali, za to by se nemusela stydět kdejaká pražská restaurace právě z Maurerova výběru :_) vše čerstvé, z lokálních surovin, krásně naservírované. byl to pension Arnika, tak až budete na Šumavě, tak zajděte, snad vás nezklame. České Švýcarsko mám ráda, ale zatím jsme to většinou zvládli s přítelem ve stanu na mezní louce :-) každopádně Na Stodolec se budeme muset někdy podívat, ale teď tam bude asi už úplně pořád plno, po Tvém článku :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Petiii! Moc děkuju!! Na Šumavu bych moc chtěla! Nebo ještě někde v jižních Čechách.. Tam to vůbec neznám a je to škoda O:-). Takže pension Arnika si dávám na seznam! Děkuji za tip! Ve stanu to má svoje kouzlo, taková romantika, i když pro mě by to teď s dětmi možná moc romantické nebylo :-D Ale myslím, že tak za rok už by se to dalo! Strašně moc chceme na vodu, ale to musíme počkat, až bude mít Hugy víc rozumu, aby nám neskákal z lodičky ven :-D.. A pak to dáme i s tím stanem.. Těším se moc! Můj muž je takový skaut, s ním se nebojím ničeho :-D.

      A Na Stodolci zkuste třeba na to jídlo, vaří opravdu moooc dobře a byli tam i moc milí..

      Krásný týden přeji!

      Vymazat

Blog Design Created by pipdig