Přiznání aneb 10 věcí, které ze mě asi dokonalou mámu neudělají

Jak by měla vypadat dokonalá máma dle současných měřítek? Těžko říct, ale rozhodně by neměla dělat zrovna tohle O:-). Aneb dnes tu pro Vás mám mých 10 malých přiznání (nebo selhání?), díky kterým zřejmě jako máma neodpovídám přísným nárokům dnešní doby O:-).

1. Nejsem kreativní

Tuhle jsem byla u své kamarádky, které visí v předsíni obrovská nástěnka plná kreativních výtvorů typu ovoce z obarvených těstovin ve stylu Arcimbolda, pavoučka z papírového tácku nebo podmořského světa vyskládaného z mušlí od Jadranu a já marně přemýšlela nad tím, kde že jsem to na podzim schovala ty kaštany, že už budou pravděpodobně asi plesnivět O:-).

2. Zločin jménem bota

Barefoot...Velký trend.. Vůbec netvrdím, že je špatný, ale nás jaksi minul nebo co.. Hugo nosil capáčky, ale od té doby, co jezdí na motorce, nosí prostě boty s tím sprostým slovem (normální podrážkou myslím).. Možná, že 9 z 10 fyzioterapeutů řeknou, že je to nebezpečný, ale my se promenádujeme po betonovým chodníku v sandálech či teniskách a vůbec nám to není blbý O:-).

3. Ať žijí pampersky

Bavlněná plína se u nás používala výhradně na blinkání O:-). Představa, že by mi při mých uklízecích schopnostech v koupelně ve vaně ležely 3 dny starý použitý plínky a čekaly na smilování, se mi ježí všechny chlupy na těle. Lákavá pro mě ani není představa toho, že bych natěšeně čekala několik hodin s mimi Hugoušem v náručí nad nočníkem, jestli zrovna tenhle aristokratický škleb či tenhle tik v oku neznamená, že se blíží zlatý hřeb večera za 5 bludišťáků (nepoznám to kolikrát ani teď, náš koberec by jednou mohl vyprávět :-D).

4. Mami dá kokinkooo

To jsem si stokrát mohla říkat, že u nás sladkosti prostě doma nebudou, ale pak přišla jedna babička, druhá babička.. A teď je u nás kokinko nejpoužívanější slovo O:-). A já se zcela dobrovolně přiznávám, že občas ho používám jako zbraň ke svým vyděračským metodám typu: když se oblékneš, když spapáš oběd, když teď nebudeš řvát, když tomu chlapečkovi vrátíš jeho motorku, když mě necháš ještě chvíli vyspat, když mi vrátíš ty klíče,  nebo (a to je nejlepší) když se se mnou vyfotíš :-D.

5. Maminka pustí Peppu, jo?

Dětem by se prý do 3 let neměla vůbec pouštět televize, do 5 let půjčovat tablet či mobil.. Aha, takže Youtube uměla Nela ovládat ve 2,5 letech a v nestřežené chvíli dokonce zhlédla téměř celý záznam jakéhosi domácího porodu. Hugo ho s přehledem zvládá už teď a jeho rychlost by mu mohl závidět kdejaký Fatty Pillow (to je prý prosím pěkně youtuber O:-)). Ne, že bych na to byla pyšná, ale pokud nechci, aby při příležitostné návštěvě restaurace uspořádali bojové tažení až do kuchyně nebo pokud si chci zachovat duševní zdraví při cestě autem, prasátko Peppina to jistí (a jestli jsem se něco na mateřské naučila, tak nakreslit tohle prase i když mě vzbudíte ve 3 ráno, heč :-D).

6. Mami, pojď si hrát na..

Ráda maluju (no, spíš omaluju :-D), čtu, plastelínuju, hraju karty.. Ale jakmile se z pokojíčku ozve: "Mami, pojď si se mnou hrát na princezny (a zde si dosaďte i kterékoliv jiné slovo včetně koně nebo slepice)", přemýšlím, na co bych se vymluvila. Po 5 minutách, kdy sedím na zemi obalená hadrama a dělám služebnou Bětu nebo řehtám a na zádech vozím obě děti, se mi kroutí palce u nohou a vymýšlím, že ten hrnec v kuchyni opravdu potřebuje zamíchat.

Na druhé straně můj muž tyhle hry miluje. A když je požadavek, klidně běhá po bytě v převleku indiána a hraje náčelníka Inču-čunu.. Co na tom, že pak je všude neskutečný bordel? :-D 

7. Šátky, šátky, šátečky

Nikdy jsem nešátkovala.. Proboha, jsem vůbec matka? Určitě je to super věc, ale já jsem děsný nemehlo.. Představa, že bych se půl hodiny štelovala, přemýšlela, motala, zavazovala, rozčilovala, zuřila, trhala, škubala a nakonec mi dítě snad vypadlo na zem, to si radši vezmu kočárek s držáčkem na pití, koupím si kafíčko a procházím se po parku jako ta správná městská dámička (a navíc, do kočárku narvu půlku naší domácnosti, že :-D).

8. Cvičme v rytme

S Nelou jsem nikdy nechodila nikam cvičit ani plavat a ve 4,5 ještě neumí anglicky.. Tak a je to venku :-D. Přísahám, žije a dokonce to i vypadá, že jí to nijak výrazně nepoznamenalo O:-). S Hugoušem jsem teď cvičit začala. Paní lektorka je hodně odolná a zlatá, ale Náš Hugoslávek se předvedl hned první hodinu.. Bojkotoval všechno. Na balónu skákat nechtěl, kopl ho do kumbálu.. Opičí dráhu vzal v protisměru a některé překážky ho nechaly zcela chladným, jiné nechtěl opustit a uplatňoval si na ně vlastnické právo.. Místo říkanky a tleskání v rytmu začal na všechny řvát svou oblíbenou písničku Pod dubem, za dubem, tam tě oškubem (v jeho podání asi něco jako : "Po beeeeeeem, za beeeeeeeem, tam t beeeeeeeem) a ostatní nabyli dojmu, že jsme asi od cirkusu :-D.

9. Prádlo sem, prádlo tam

"Neli, prosím tě obleč se, dělej, spěcháme do školky!" "Maminko, ale když já nemám co, nemám tady ani jedny ponožky." Ne, to není sci-fi, to je dost častá reality show běžného rána u nás doma. Ještě, že existuje ta sušička, kde se poměrně dost často vyskytuje hrouda pomačkaného vysušeného prádla, ze které vylovím dvě ponožky a když mám ještě hodně, ale hodně velké štěstí, jsou i obě Nelinčiny :-D.

10. Klidná máma

Ano, nejsem ten typ mámy, co se hodí do zenového klidu a z něj jej nevyvedou ani skotačící děti, plazící se po podlaze v pekárně. Když nestíháme (za což můžu samozřejmě já, která se zavčas nevykopala z postele, nebo si nutně musí udělat černé oční linky), jsem nervózní jak sáňky v létě, lítám po bytě a čím víc běsním, tím víc mě moje děti, jak říká můj muž, "fuckují" :-D. Když někde předvádějí hysterickou scénu, červenám se až za ušima a nejradši bych se hanbou propadla až pod chodník (a přiznám se, už mě jednou napadlo, že se k tomu dítěti hlásit ani nebudu O:-)) a kojení na veřejnosti pro mě vždy bylo tak psychicky náročné, že to většinou skončilo tím, že jsem řvoucímu a odmítajícímu Hugoušovi rvala to prso s brekem (mým i jeho) do pusy O:-)..

Tak jo, pro dnešek by to asi už stačilo, aby na mě náhodou někdo nezavolal sociální pracovnici :-D. Ale víte co? Onehdy jsem četla krásný článek o tom, že základem šťastného dětství a potažmo celého života je láskyplná a spokojená maminka a pevný, silný a spolehlivý otec. Tak jo, přes to všechno bych řekla, že minimálně toho tátu, toho jsem teda dětem vybrala fakt dobře O:-)

Jak jste na tom vy? Prásknete na sebe taky něco? O:-) Shodneme se v něčem? O:-)

Lucka

P.S. A pokud nás máte rádi, stále můžete každý den poslat 1 hlas v anketě o Mamablog roku 2017 právě ZDE, a to až do 1.6. O:-).

P.P.S. A nezapomeňte nás bedlivě sledovat, už za chvilku spustíme velkou narozeninovou soutěž O:-). A bude se hrát o krásné ceny, slibuju!

 Neli:     legíny, mikina, kšiltovka - LoowFat kids // bunda, tenisky - Zara
 Hugo:   tepláčky, tričko kšiltovka - LoowFat kids // bunda - Lindex // boty - RAK
 Lucka:  kalhoty - French Connection // bunda - Levi´s // tričko - Comme des garcons Play