Month in pictures aneb náš červenec

Já vím, já vím.. Nový článek tu nebyl tak dlouho.. Věřte mi, že jsem se chtěla ozvat dříve, ale celý červenec jsme vlastně byli mimo a já večery věnovala dětem, manželovi, rodině a přátelům. Byl to tak trochu digitální detox (no dobře, né úplně :-D), ale ve finále mi v něm bylo dobře, že se mi skoro nechtělo vracet O:-).
Ono je fajn občas z toho virtuálního světa vypadnout a prostě jen tak být (bez lajků, srdíček apod.). Tak snad mi to odpustíte a nezanevřeli jste na nás O:-). 

Dobrá zpráva ale je, že jsme toho stihli zažít tolik, že mám materiálu skoro na celou knihu :-D. Dnes tu pro Vás mám malou rekapitulaci toho, co všechno se událo za poslední víc jak měsíc a pak budou následovat i samostatné články. Na co se můžete těšit a co vše jsme zažili?

Začali jsme už na konci června, kdy jsme se s přáteli vydali opět na naši milovanou Dolní Moravu. Páju Vám asi představovat nemusím, protože píše krásný blog a Helenka se tu už taky objevila, když jsme byly společně na dámské jízdě v Berlíně. Dvě moje milované holky, za které vlastně vděčím jen a jen sociálním sítím O:-). Helenku znám z FB, když mi kdysi napsala, že máme moc hezké svatební video. Její zpráva mi spadla do spamu a já ji našla po skoro dvou letech! A odepsala jsem. A pak jsme na sebe úplně náhodou narazily v jedné kavárně v Praze a postupně se z toho stalo přátelství, kterého si moc vážím, Helča je totiž úžasná! Páju znám zase přes IG a blog a není náhodou, že Pája a Helča byly kamarádky. Prostě se to tak hezky propojilo a obě dnes považuju za své nejbližší. A jsem moc ráda, že jsme mohly strávit společně s našimi rodinami víkend na hotelu Vista :-).

O Dolní Moravě jsem docela dost podobně psala už minulé léto, kdy jsme tam trávili celý týden, připomenout si to můžete ZDE. Letos jsme byli jen mnohem kratší dobu, ale i tak si to užili. Kromě Mamutíkova vodního parku a Pískového světa (tam s dětmi prostě musíte) jsme se vyškrábali na samý vrchol Stezky v oblacích (já opět s křečovitým úsměvem, obzvlášť, když mě tam Neli táhla do jakési prolízačky), projeli se na bobovce, s holkama se hecly na obří houpačku (kluci zůstali raději dole :-D) a ve finále si i zatancovali na dětské diskotéce. Za ten rok tam zase pár věcí přibylo - od hotelu Vista vede dolů k bobovce nová lesní naučná stezka, takže již nemusíte po silnici a nově je tu pár dalších adrenalinových atrakcí. 

Na začátku července jsme se vydali do Beskyd za dalšími kamarády a jejich početnou rodinkou. Moc Vám toho prozrazovat zatím nechci, protože chystám celý článek plný informací. Co už ale prozradit můžu je, že na tuhle dovolenou jen tak nezapomeneme O:-). První den jsem se probudila nad záchodovou mísou a s nějakým břichobacilem. Poté, co se mi trošku ulevilo, začala Nelinka a ve finále i Martin. Dva celé dny jsme tak střídavě proleželi v posteli, z Beskyd toho moc neviděli a z našeho nabitého programu plného výletů tak stihli minimum. Nedá se nic dělat, i takové dny jsou a naštěstí nám pak už bylo dobře. Na co se ale můžete těšit je tip na jedno super ubytování, které je tak baby friendly, že to už ani víc baby friendly být nemůže. No uznejte, mít na dovolené vlastní dětský pokojíček plný hraček? 

Protože náš pobyt tady končil už v sobotu a nám už bylo dobře, rozhodli jsme se ještě na jeden den zajet na jiné místo v Beskydech, na které jsem slyšela samou chválu. Hlavy jsme nakonec složili v ubytovně se sociálním zařízením na patře (a nebylo to vůbec špatný), vydali se na jeden krásný výlet za dobrodružstvím, který naše děti úplně nadchnul a taky se trošku zklamali v místním zábavním parku O:-). Ale už mlčím, více příště!

Vrátili jsme se v neděli večer do Brna, nechali tam děti a já honem pospíchala do Prahy obratem přebalit na další dobrodružství. Hned v úterý jsme totiž já, děti, moji rodiče a brácha vyjeli směr Rakousko. Naše cesta končila v Korutanech  u jednoho krásného jezera, kde nám bylo moc hezky. Sice byla docela zima a děti nosily celý týden skoro to stejné (resp. to nejteplejší, co jsem našla v kufru, Lucie si totiž spletla hory s mořem :-D), ale nasáli jsme čerstvý vzduch, chodili na túry, koupali se v jezeře, jeli na té nej nej nej bobové dráze, plnili úkoly na dětských hřištích, rýžovali zlato, užívali jeden druhého a po večerech si dopřávali tak trochu gastro hody (důvod, proč teď moje váha ukazuje o pár kg navíc, ehm). Více příště, fotek mám hodně a zážitků rovněž :-). 

Z Rakouska jsme se vrátili v úterý, já nechala od čtvrtka děti babičce v Brně a chystali jsme se na prodloužený víkend. Jen my dva, U2 a Dubliiiin! Kdokoli ze známých tam byl, prohlásil, že město je nic moc. Ale víte, jak to je.. Když nic nečekáte, můžete být jen příjemně překvapeni. A my tedy byli! Irsko bylo nádherné a my si slíbili se tam někdy vrátit. Třeba zase na koncert mých milovaných U2! A o tom, jak super to bylo svědčí i fakt, že jsem za celé 4 dny vlezla jen do 2 obchodů a koupila si jen jedny náušnice! :-D. Můj muž byl přímo nadšený :-D. A to by bylo, abych Vám neukázala tunu krásných fotek a tipů v samostatném článku! O:-)

Mezitím, co jsme byli v Dublinu, babi s dědou vyrazili s dětmi na týden do Chorvatska. Vraceli jsme se v úterý a děti bych pak ještě do neděle neviděla, což znamenalo být víc jak týden bez nich, a to mi bylo smutno. Když tak Martin našel docela výhodnou letenku z Dublinu do Puly, navíc ve stejný čas, jako se on vracel do Prahy, neváhali jsme a já si to z Dublinu zamířila přímo za mými kulihrášky :-). 

Babi s dědou vybrali kemp Polari u města Rovinj. Jednak to bylo blízko a druhak chtěli, aby děti lítaly celý den venku na čerstvém vzduchu, což jsme kvitovali. Bydleli jsme v úplně nové části kempu, v krásném mobile housu. A když píšu krásném, myslím to fakt vážně. Dokonale čisté, super prostředí, pár metrů dětské hřiště, gril, pro pár mobile housů byl vždy společný nový bazén, takže jsme v něm byli skoro sami. Moře asi tak 400 metrů, pláž teda menší a narvaná k prasknutí. Kemp je totiž obrovský, takže ta naše část s mobile housy byla hrozně klidná, ale jinak to tam žilo. Samoobsluha, večer nafukovací hrady, k půjčení koloběžky, v moři nafukovací atrakce, kousek pekárna, obchod se suvenýry, bohatý animační program. Prostě všechno! Ale co nás bavilo nejvíc byl bazén, u kterého byly různé dětské hrady, prolízačky, skluzavky a pistole, odkud všude stříkala voda. A to si dovedete představit, jaké nadšení to vzbudilo u našich dětí! Byly štěstím bez sebe! Hugy ignoroval brouzdaliště a chtěl do velkých bazénů skákat šipku do dědovy náruče, Nelinku jsem zase nemohla dostat z dinosauří skluzavky a začala se potápět, všude a pořád O:-). Shrnuto podtrženo, bylo nám krásně. 

Ufff, tak to byl náš poslední měsíc! Plný radosti, zážitků a času, který jsme mohli strávit společně. Jsem šťastná a vděčná za to, co jsme mohli prožít. Přesto všechno jsme se už těšili taky zpátky, na naše postýlky a to naše doma. Ovšem teď tu sedím mezi hroudami prádla a přemýšlím, jak ráda bych zase někam jela :-D. 

Jak trávíte léto Vy? Budu moc ráda, když mi napíšete, o čem byste si chtěli přečíst příště? Kterým článkem mám začít?? Beskydy, Rakousko nebo Dublin? O:-)

Mějte prima léto!

Lucka

P.S. My jdeme o víkendu koupit stan :-D. Vzhůru za novým dobrodružstvím!