úterý 3. dubna 2018

S dětmi na horách v Rakousku aneb 5 našich poprvé


Letošní hory jsme si užili na maximum! Přiznám se, že to byla dovolená, na kterou jsme čekali všichni jako na smilování :-D. Táta nám pracuje od listopadu v Brně, jezdí domů jen na víkendy a tak se vidíme strašně málo. Nejen, že chybí mně, ale chybí samozřejmě i dětem a tak jsme se k týdnu, který strávíme jen a jen spolu opravdu upínali všichni.

Vyrazili jsme opět s babi a dědou a naše sestava se zdá být osvědčená. U dětí se vystřídáme a tak si vlastně všichni přijdou na své a troufnu si říct, že jsou všichni spokojení. Tedy hlavně my dva, protože to znamená, že budeme mít občas i chvilku jen sami pro sebe :-D.

Všechny informace o místě a hotelu jsme psala už minulý rok ve článku ZDE, takže je asi nebudu opakovat. Ráda bych ale zmínila pár věcí, které pro nás byli letos poprvé a díky kterým jsme si dovolenou tak moc užili!

1. Po roce na stejném místě činu

Anoo, vlastně je to poprvé, co jsme jeli na dovolenou na stejné místo (když pominu Vistu na Dolní Moravě :-D), což u nás není obvyklé. Rádi zkoušíme nová místa, poznáváme a výletujeme. Letos jsme však vsadili na jistotu a vyplatilo se! Bad Kleinkirchheim nám minulý rok učaroval a hotel Nock resort nezklamal ani letos. Důvod, proč to tady tak milujeme je fakt, že se hotel nachází přímo u dětského lyžařského vleku a školičky, kde mají i české instruktory. Ráno z lyžárny ujdeme jen pár metrů na sjezdovku, v hotelu výborně vaří a k dispozici je nejen dětský koutek, ale i velké wellness centrum. Navíc pokud jedeme jako 4 dospělí, vezmeme si dva dvojlůžkové pokoje s přistýlkou a vlastně tak i ušetříme. Letos jsme měli dva velké pokoje propojené přes chodbičku, což zaručovalo maximální soukromí, navíc s výhledem na střed městečka :-).


Ty raná a klidné snídaně mi budou ještě hodně dlouho chybět. A pětichodové večeře jakbysmet :-D. I když jsem přijela minimálně o 3 kila těžší :-D.


2. Hugo poprvé na lyžích


Náš malý špuntík bude mít teprve 3 a tak jsme hodně váhali, jestli ho už postavit na lyže letos. Obecně jsem všude četla, že se doporučuje až od 3 let. Nakonec jsme se rozhodli, že to prostě jen zkusíme a uvidíme. Žádné ambice jsme neměli a vzali to jako hru a zábavu. O tom svědčí i fakt, že jsme mu nenápadně vnutili Nelinčiny starý lyžáky a lyže s výmluvou na namalovanýho Tweetyho :-D. Hugoušek to vzal sportovně. Na lyže se nechal postavit a dokonce se i občas tvářil, že ho to fakt baví! Asi tak 4 jízdy, pak prohlásil, že to stačí a chce se houpat :-D. Nee, lyžovat se nenaučil (ovšem párkrát se mu povedlo samotnýmu vyjet dětský vlek na laně), prostě se jen seznamoval s tím, co to obnáší, klouzal se a vozil a my byli rádi, že to vzal jako zábavu. Snad je to příslib na příští rok, kdy ho už cíleně začneme učit.




3. Nelinka nás u lyžování skoro nepotřebuje


Nee, nepouštíme ji do víru velehor samotnou, jak by se z nadpisu mohlo zdát, ale už zkrátka nepotřebuje, abychom ji tak jistili. V pohodě zvládne sama jízdu na dětském vleku či pomě a pak si to krásně sjede dolů bez velkých potíží. Letos byla ve školičce vlastně jen 2 dopoledne, jinak lyžovala s námi. Vydali jsme se i na velké kopce, kde sjela modrou a místy i červenou a ani sem tam sednutí na zadek ji nezkazilo náladu a chuť sportovat. Nebudu to okecávat, prostě každá máma je pyšná na svoje dítě a my máme hlavně obrovskou radost, že ji TO BAVÍ!



 4. A Neli poprvé na snowboardu

Lyže ji bavily natolik, že se rozhodla, že by chtěla zkusit i to prkno, na kterým jezdí táta! :-D Půjčili jsme výbavu v místním ski shopu a jelo se. Za jeden den se naučila na prkně držet balanc, vyjela dětský vlek na laně a docela obstojně sama zabrzdila. Nicméně stále je pro nás priorita naučit ji nejdřív dobře jezdit na lyžích. Ale v mezičase je fajn, že se seznamuje i s prknem. A tady mám vlastně otázku i na vás! Kdy dáváte děti poprvé na prkno? Protože pán v místní půjčovně říkal, že by na tom měly děti jezdit až od cca 7 let, zřejmě kvůli kloubům. Ovšem já mám často z IG pocit, že na prkně už jezdí i tříletí prcci. Nevíte někdo??


Čas, který jsme mohli díky babi a dědovi strávit jen spolu byl vzácný. Vlastně jsme takhle sami vyjeli tuším jen jedno odpoledne, ale užili jsme si to maximum. Zjistili jsme, že už dávno nemusíme lámat rekordy a mnohem víc si užíváme výhledy na hory, pohodu, povídání na lanovce a bombardino po lyžování :-D. Asi stárnem nebo co :-D..

Mimochodem kdybyste viděli, jak vtipně vznikala tahle fotka (viz níže), dost byste se nasmáli. A já jen tajně doufám, že poblíž už nebyli žádní Češi, kteří by rozuměli našemu "zvedneš mi ty lyže" nebo "roztáhni ty nohy víc".. :-D Ano ano, diagnóza "blogelka"..


5. Neli a Hugo jako nerozluční parťáci

Jejich vztah prochází každodenním vývojem - od spalující lásky až po zničující nenávist :-D. Co nás ale překvapilo, že jsou opravdu čím dál tím větší parťáci. Trochu už si spolu vyhrají a začínají kout pikle. Často se prostě vzali za ruce a namířili si to do dětského koutku nebo jen do baru, kde byla taková ta dětská hra s obrazovkou (puzzle, malování atd.). Ale co víc, když prostě řekli, že někam jdou, v 99% tam fakt dorazili a byli :-D. Dokonce jeden přišel nahlásit, že druhý právě trůní na záchodě a zřejmě potřebuje asistenci :-D. Tak si říkám, že by skutečně nastalo období kdy se i v klidu najíme???


Sečteno podtrženo, bylo nám hezky. Poprvé jsem vlastně měla skoro depresi, že odjíždíme a vracíme se domů. Možná proto, že zase budeme přes týden bez sebe a dost možná taky proto, že Bad Kleinkirchheim prostě milujeme!

Máte taky svá oblíbená místa, kam se rádi vracíte? Nebo nějaké "poprvé", které jste letos s dětmi zažili?

Lucka







SHARE:

Žádné komentáře

Okomentovat

Blog Design Created by pipdig