S příchodem jarního počasí
se snažíme co možná nejvíce času trávit s dětmi venku. Za tu dobu, co jsme
rodiči, už máme poměrně dobře zmapované všechny možné dětské parky a herny.
Když se tak naskytne možnost navštívit zase něco jiného, zajásáme. A náš nedávný
výlet na Oslí stezku tohle dokonale splňoval. Pobyt na čerstvém vzduchu,
netradiční výlet v doprovodu zvířátek – oslíků, spousta nových a
zajímavých informací nebo ochutnávka toho nejlepšího z domácí kuchyně. Kdo
by odolal? My tedy rozhodně ne!
Oslí stezka se nachází v
přírodním parku Povodí Kačáku, cca 15 km na západ od Prahy poblíž obce Svárov u
Unhoště. My jsme jeli autem a cesta z centra Prahy trvala necelých 40
minut. Dostanete se tam ale i MHD ze stanice metra Zličín nebo z Kladna.
Zaparkovat se dá přímo u Oslí
farmy. Hned při vstupu nás přivítala milá paní průvodkyně Marie, která nás měla na starosti. Z celé nabídky jsme si vybrali půldenní túru v přírodním
parku s piknikem. S sebou jsme měli jen Huga (3 roky), Nelinka nám
bohužel onemocněla, a tak musela nakonec zůstat doma s babičkou. Před
samotnou návštěvou je nutné vyplnit na webových stránkách Oslí stezky důležité
kontaktní informace, poučení o bezpečnosti a zároveň si objednáte také počet
oslíků pro děti a uvedete jejich věk.
Celé naše dobrodružství začalo na
farmě, kde nás paní průvodkyně zasvětila do toho, jak funguje jejich farma,
povyprávěla o oslících, jejich životě, historii, ale třeba taky o tom, jakou
mají povahu. Oslíci
jsou dobrými společníky, ale musí se jim dát potřebný čas, aby získali jistotu
a nastavit potřebné hranice, aby nás respektovali. Pak nás mají moc rádi a
ochotně spolupracují. Přiznám se, že jsem je vždy trochu podceňovala a považovala za
taková hloupá a pomalá zvířátka, ale oni jsou přitom jen opatrní. A pomalí? Tak to
nejsou vůbec, o tom jsme se mohli přesvědčit na vlastní kůži.
Oslíky jsme si před cestou pěkně
vykartáčovali (a že se jim to líbilo), paní průvodkyně nám ukázala, jak se
čistí kopýtka a následně jsme absolvovali první překážkovou cestu. To abychom
se naučili oslíky vodit a základy bezpečnosti. Náš Hugy to samozřejmě
absolvoval s tátou, samotný oslík váží až 150 kg a to má i dospělák co
dělat, aby mu vysvětlil, kudy má jít. A co teprve, když si oslík postaví hlavu,
že tudy určitě nepůjde :-D.
Nutno ale říct, že jsme ani jednou nezažili žádnou situaci, kterou bychom pro
děti vyhodnotili jako nebezpečnou, oslíci jsou opravdu dobře vycvičeni.
No a pak už jsme vyrazili na
samotnou oslí stezku do přírodního parku. Pokud se sem vydáte, pak si určitě
vezměte pevnou obuv (takové oslí šlápnutí na nohu docela zabolí) a dětem na
hlavu helmu! My jsme tu naši zapomněli doma, no naštěstí nám jednu půjčili,
ovšem na tu Hugouškovu malou hlavičku byla trochu velká. Hodí se také pití, pokrývka
hlavy a opalovací krém, protože část stezky se jde mimo lesy a za opravdu
silného sluníčka to bude pálit.
Naše túra byla celkově dlouhá asi 6 km, kdy zhruba v polovině byla pauza na piknik na lesním odpočívadle. Přiznám se, že jsem nakonec byla ráda, že jsme ji absolvovali jen s jedním dítkem, protože jeden dospělák vedl oslíka (a že měl kolikrát co dělat) a druhý přidržoval Huga v sedle – je opravdu ještě malý. Úplně si nedovedu představit, jestli bych oslíka s Nelinkou sama uřídila.. Takhle to bylo víc v klidu a navíc nám občas pomáhala paní průvodkyně nebo její dcera. Celkově nás ve skupině bylo asi 9.
Procházka to byla překrásná!
Vyšlo nám super počasí, náš oslík Bobíček ochotně spolupracoval a Hugy si jízdu
náramně užil! Tak moc, že nechtěl z oslíka dolů! Dokonce ani pod příslibem
dobrého jídla. A že bylo na co těšit! Piknik na lesním odpočívadle zahrnoval
výborné domácí produkty – dva druhy sýrů (něco jako lučina), naprosto
nejdokonalejší tvaroh se sušený ovocem, jaký jsme kdy jedli, domácí citronádu,
kávu, čaj, ovoce a pečivo. Bylo to tak moc dobré, že jsme vlastní svačinu ani
nevytáhli z baťůžku. A já na nás prásknu, že tvaroh jim skoro celý snědl
náš Hugo O:-).
Během zastávky jsme si povídali s paní
průvodkyní o oslících a jejich životě. Například věděli jste, že jeden oslík
slyší druhého (v pouštním terénu) až na 100 km? V mezičase jsme se taky na
památku zvěčnili všichni s naším Bobíčkem a Hugy ho s tátou nakrmil
jablíčkem. No museli jsme ho krotit, byl by schopný ho nakrmit téměř vším, co
našel (včetně šišky).
Zpáteční cesta trvala rovněž cca
1,5 hodiny a zahrnovala i přebrodění lesního potůčku.
Domů jsme se vraceli plní
nadšení, nových zážitků a nadýchaní čerstvého vzduchu. A já jsem moc ráda, že
měl Hugo možnost poznat zblízka zvířátko, které zná jinak jen z dětských knížek :-). Je vždy tak hezké zjistit, že
jsou lidé, kteří svou práci dělají celým svým srdcem a s veškerým respektem
a úctou k přírodě. A to na Oslí stezce platí 100%. Za nás doporučujeme
všemi deseti!
Důležité informace:
-
Před cestou si vyplňte kontaktní formulář a
pročtěte zásady bezpečnosti
-
S sebou si nezapomeňte vzít pevné boty,
pití, helmy pro děti
-
Zvažte počet dospěláků na počet dětí (dle věku)
Pokud byste i vy chtěli zažít tohle jedinečné dobrodružství, pak můžete TADY. A my děkujeme za tento krásný zážitek! :-)
Pokud byste i vy chtěli zažít tohle jedinečné dobrodružství, pak můžete TADY. A my děkujeme za tento krásný zážitek! :-)
Zdravím, super tip a hned u Prahy, to se hodí!
OdpovědětVymazatPokud by jste měli chuť jet trochu dál, tak by se vám mohlo líbit i v zážitkovém parku ZEMĚRÁJ, my tam byli 2 roky dozadu a bylo to fajn a pro Vás/tebe s bříškem je to myslím taky úplně v pohodě. Psala jsem o tom i příspěvek, vy to umíte ale lépe X;)
Jeee, moc a moc díky! V Zeměráji jsme byli před 2 týdny a taky mám nachystaný článek O:-). Dětem se strašně líbilo! Chtěli jsme tam už minulé léto, ale nějak nám to nevyšlo.. každopádně ten koncept je super!
Vymazat