čtvrtek 6. prosince 2018

Být "jen" mámou nestačí?



"A co ty vlastně děláš?" dostala jsem otázku od úplně cizího člověka. "No, jsem na mateřské..". "Aha, ok, ale co jako děláš? Pracuješ?" Bum! V tu chvíli jsem konverzaci raději přesměrovala jinam, protože jsem pochopila, že dál rozebírat toto téma asi nemá cenu. Proč? Protože říct, že jsem "JEN" na mateřské, to se dnes moc nenosí..

Uvědomila jsem si to znova před pár dny. To když mi někdo z mých známých zrovna vykládal, kolik toho má v práci, jak je unavený a nevyspaný a nemá vůbec čas na svoje koníčky nebo cestování. Že je to strašný, protože si vůbec neodpočine. Přemýšlela jsem, co na to říct.. Protože vysvětlovat někomu, kdo děti nemá, že pracuju vlastně 24h denně, že poslední měsíce jsem se v kuse nevyspala víc jak 3h, v šestinedělí stěhovala celou domácnost do jinýho města, týdny žila s dětmi mezi krabicemi a do toho byla nemocná, že se za celý den nezastavím a když se mi podaří chvíli sedět na záchodě sama, můžu si zatleskat :-D, je úplně zbytečný..



A já to vlastně chápu. Vždyť se to na nás valí ze všech stran. Z časopisů, z televize, ze sociálních sítí.. Dnes a denně čtu o tom, jak si která úspěšná máma založila svůj business nebo kdejaká manažerka zvládá rodinu a 3 děti k tomu. Neee, vůbec nemám nic proto tomu, když někdo s malými dětmi pracuje! Naopak! Vím, že někdo ani jinou možnost nemá! Myslím, že každá z nás by to měla dělat tak, jak to vyhovuje jí, jejím dětem, její rodině. Jen mám někdy pocit, že se společnost na ty z nás, které se rozhodly chvíli zůstat "jen" s dětmi doma, dívá trochu skrze prsty. Jako bychom se snad na mateřské nudily. A i můj muž, který je jinak hodně chápavý a respektující, občas ve slabé chvilce utrousí něco jako "a cos vlastně dělala dneska" nebo "dát věci do pračky není žádná raketová věda". A minule mě hrozně pobavil, když mi říká: " Hele, no tak zaveď ráno děti do školky a pak máš přece celý dopoledne na to, abys to udělala." A já na to: " Miláčku, nevím, jestli jsi na to nezapomněl, ale my máme doma ještě jedno dítě!" :-D

Dříve to bylo úplně normální. Maminky byly s dětmi klidně 4 roky samy doma a nikomu to divné nepřišlo.. Řekněte dnes, že jste 4 roky doma s jedním dítětem a neděláte nic jiného.. 



Někdy si říkám, jestli jsme si to na sebe vlastně neušily my samy. Emancipujeme se, jsme mnohem více nezávislé a soběstačné. To je všechno super! Až na to, že se leckdy snažíme dostihnout mužské protějšky a zapomínáme na to, že být ženou a mámou je vlastně úplně dostačující :-). Nebo jsme do této role byly tak nějak dotlačeny okolnostmi?

Přiznám se, že když se narodila Nelinka, docela dost mi ta práce a lidi kolem chyběli. U Huga už se to znásobilo a pořád jsem měla pocit, že mám něco dělat, aspoň trošku. Protože přece tam ta to taky dělá.. A tam ta v časopise píše, jak to všechno hravě zvládá.. A já sedím doma a mám "jen" ty děti.. A vím, že v tom nejsem sama. Častokrát mi někdo z vás píše, jak to zvládám, že vy máte jen jedno/dvě děti, žádnou práci, nestíháte a přitom máte pocit, že děláte málo..

A tak bych chtěla říct jedno - být s dětmi doma a starat se o ně a domácnost není málo! Je to vlastně hrozně moc! Protože dělat na 100% práci i domácnost, když máte fakt malé děti, zkrátka úplně nejde.



Můžu říct, že moje vnímání v tomhle dost změnil Bertík. Až teď jsem totiž naplno dospěla k uvědomění, že se nemusím nikam honit. Že zatímco některé moje kamarádky zakládají eshopy, budují kariéry nebo už jsou částečně či úplně zpět v práci, já jsem prostě "jen" doma (když nepočítám blog, což je pro mě primárně koníček). Možná je to tím, že Nelinka půjde příští rok do školy a mně došlo, jak rychle ten čas utekl. Možná je to proto, že Bertík už je zkrátka moje poslední miminko a chci si užít každý moment s ním. A možná je to tím, že jsem konečně pochopila, že práce nemá nohy. Že nikam neuteče. Že pracovně se můžu nějak realizovat i za 3 nebo 4 roky, ale jejich mini dětství, to se už nikdy nevrátí..

Takže pokud jste vy nebo vy zrovna tou mámou, co je "jen" doma, nebo tou, co se bičuje za to, že tu práci pořádně nestíhá.. Nebuďte na sebe tak přísné! Čas, který trávíme s našimi dětmi je ta nejlepší možná investice a ta vůbec nejdůležitější hodnota, kterou vytváříme :-)..

A jak to vnímáte vy?


Lucka

P.S. Děti mají na sobě trička značky Kukukid od naší tety Páji z Betty Brands! A pokud se chystáte na Festival Mini, pak tu pro vás mám 10% slevu u ní na stánku na značku Kukukid a Booso. Stačí, když řeknete kouzelné slovíčko "thehubs" :-)..



SHARE:

8 komentářů

  1. Mluvíte mi z duše. S dcerou (2,5 roku) jsem rodičovskou prožila v tom, že si musím najít nějakou "smysluplnou" činnost, díky které bych změnila prostředí a domů se k dítěti vracela s elánem a odpočatá. Před necelými šesti týdny jsem porodila další dcerku a začínám mít znovu "roupy", že nutně potřebuju něco dělat (jako by péče o dvě malé děti a starost o dům nestačila) a dostat se trochu z té sociální izolace. Ještě, že je v naší společnosti pro mámu dvou dětí tak těžké najít nějakou seriózní práci z domova nebo práci na mini úvazek :-) Po přečtení článku mám naději, že mě potřeba pracovat na mateřské při třetím dítěti pustí :-D Ale zcela vážně...čím víc nad tím přemýšlím, tím víc si myslím, že si to děláme samy, je to v naší hlavě (nebo minimálně v té mé). Asi se potřebuju zbavit pocitu, že mi s dětmi něco utíká...Pěkné vánoce, Renáta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Reni moc děkuji za komentář! Věřte, že mít na starosti dvě takto malé děti a celou domácnost k tomu rozhodně není málo! :-) Ale to s tou socializací úplně chápu :-D. Já mám proto blog a FB/IG. Díky těmto kanálům mám pocit, že nejsem tak sama (resp. sama nejsem nikdy, že :-D)) a zároveň i trošku zaměstnávám hlavu, i když je to na hony vzdálené tomu, co jsem dělala před dětmi :-D..

      A s tím utíkáním.. Měla jsem to taky tak. Zvlášť, když jsem viděla, jak některé kamarádky či spolužačky profesně rostou a já byla doma. Pak mi ale došlo, že kdybych byla místo nich, měla bych jediné přání - být doma s dětmi :-)

      Hezký předvánoční čas přeji! L.

      Vymazat
  2. Lucko, opět napsáno upřímně od srdce. Dávám "palec nahoru!". Naprosto pravda. Krásné dny s vašimi krasnymi dětmi 😍💕💖💖👍

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dáško moc moc děkuji! Děkuji, že nás čtete :-) I vám krásné předvánoční dny! A hlavně ve zdraví!

      Vymazat
  3. Lucie, teprve jsem Vás teď objevila na Instagramu a dáváte mi spoustu pozitivní energie do těch "všedních" dnů na mateřské, moc děkuji! Jste zároveň chytrá a přitom citlivá :) Být s dětmi doma je náročné, neskutečně, psychicky a fyzicky. Všechny maminky to ví a měly by se podporovat a ne do sebe rýpat, kdo má co hotové, napečené na Vánoce a jakou k tomu má práci. Do narození mladšího jsem také pracovala z domova, pak už jsem se bála, jak bych to s dalším dítětem zvládala. Později jsem si našla krásnou brigádu na pátek dopoledne+ kdy šlo z domova, ideální. Měla jsem z té časové flexibility a náplně práce strašnou radost, přišla jsem si zase k "něčemu" :) Ale jakmile dcerka začala v tom období marodit a potřebovat mne, nebyla jsem schopna do práce odejít. Takže jsem s brigádou přestala a věřte mi, ten pocit, co se dostavil, byl nádherný! Najednou zase volná pro děti a být jim k dispozici! Takže ať si to každý udělá podle sebe, hlavně dát na svoje pocity :)
    Mějte moc krásné Vánoce, hezké dny, Petra

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Peti moc děkuji za tak milý komentář! Tím jste zase dodala energii vy mně :-)! A mluvíte mi z duše. Pro každého je ideální něco jiného. Vůbec neodsuzuju, když se někdo vrátí do práce, naopak - klobouk dolů. Ale stejně tak bych chtěla, aby společnost vnímala jinak i ty z nás, které se rozhodly být prostě "jen" doma. Myslím, že máme obrovskou výhodu v našem státu, že doma vůbec být můžeme a neženou nás po šestinedělí pomalu zpět. Myslím, že neděláme o nic míň, než kdybychom chodily do kanceláře, naopak :-)..

      Mějte krásné, předvánoční dny a užívejte je s dětmi hlavně ve zdraví.. L.

      Vymazat
  4. Ja se s nejakym otevrenym nesouhlasem setkala jen jednou, kdyz jsem se potkala se svou byvalou zamestnavatelkou a zrovna mela druhy buben - byla prekvapena a ve chvili, kdy jsem rekla, ze tentokrat si dam rodicovskou do 4let, me prakticky odepsala. Mela spoustu duvodu, proc je to blbost. A pritpm jako reditelka ms by mela vedet, jak moc je pro nejmensi rodina a hlavne mama dulezita... ale jinak je spis tezke obstat sama pred sebou, je to v me hlave, tak se snazim obcas neco tvorit a prodat, abych nejakou tou kackou prilepsila. A pak kdyz nestiham a makam v noci, kdyz ostatni uz spokojene chrupkaji, si rikam jestli mi to za to stoji :D

    OdpovědětVymazat
  5. Luci, tak tohle je tak dokonale a krásně od srdce napsaný článek, že mě to až dojalo ❤️ Poslední dobou si také všímám trendu, že se všichni někam honíme a bohužel často se stává, že v tom nekonečném koloběhu zapomínáme na ty nejdůležitější životní hodnoty... Občas není na škodu na chvíli se zastavit a užívat jen “obyčejné” kouzlo okamžiku... Obzvláště s dětmi :)

    OdpovědětVymazat

Blog Design Created by pipdig